Centrum českého kosmického průmyslu je v Brně. Chceme být centrem celoevropským, říká Václav Havlíček z Brno Space Cluster

25. ledna 2024
Brno Space Cluster je první regionální klastr v ČR orientovaný na komerční kosmické projekty. Čím to je, že se v #brnoregion koncentrují firmy zaměřené na vesmírné technologie? A jak jim daří spolupracovat navzájem i s přesahem do dalších oborů? Na otázky spojené s minulostí, ale hlavně budoucností českého kosmického průmyslu s centrem v Brně odpovídal manažer klastru a také firmy TRL Space Václav Havlíček.
Centrum českého kosmického průmyslu je v Brně. Chceme být centrem celoevropským, říká Václav Havlíček z Brno Space Cluster

Čím to, že se v #brnoregion koncentrují v rámci Česka firmy zaměřené na vesmírné technologie? 

K odpovědi je třeba zmínit širší kontext, který souvisí se silnou tradicí strojírenství a elektrotechniky v Česku i přímo v regionu. A na tu kosmický průmysl přímo navazuje. Stírá pomyslnou pěnu z těchto horizontálních odvětví, ale i z vertikálních, včetně materiálového inženýrství, chemie či biologie, a spojuje vše do jednoho průmyslu. Je to high-tech oblast, kterou vnímáme jako revoluční, která řeší nejnovější věci. Ale průmysl je to přitom velmi konzervativní. 

 

Jak si v oboru vedou nové firmy? 

Kosmický průmysl je na rozdíl od jiných odvětví hůře přístupný. Začátky v něm jsou bez veřejné podpory téměř nemožné. I nová firma musí prokázat, že už má něco za sebou. To je kolo, do kterého se těžko vstupuje a často rozhodují investice, ať už veřejné nebo soukromé, které umožní firmě vůbec dokázat, že je schopna realizovat svůj nápad. S rostoucí konkurencí i v evropském měřítku jsou totiž už na začátku běžné otázky: Kolikrát vám to letělo? Jaké máte výsledky z testování? 

 

Jak mohou tedy firmy tuto bariéru překonat? 

Zlomový moment představoval přesun českého kosmického průmyslu pod Ministerstvo dopravy a v roce 2008 členství v ESA (Evropská vesmírná agentura). To otevřelo cestu k dnešním 60 milionům eur, které jsou tu momentálně ročně k dispozici – donedávna největší balík peněz mezi postsovětskými zeměmi. A to jsou veřejné zdroje a zároveň i příležitosti potřebné k tomu, aby se firmy v odvětví rozjely.  

 

Za tu dobu jsme udělali ohromný krok a dostali se z role dodávajícího dodavateli nebo spoluřešitele až k roli hlavního řešitele kontraktu. Neděláme už jen výrobu subsystémů, ale stavíme celé přístroje, a dokonce vlastní družice. Naše firma TRL Space poprvé v historii jako česká nebo vůbec východoevropská firma vede vědeckou misi. A všichni, i z okolních států, cítí, že tak můžeme ukázat, že tady máme nápady, odvahu i kompetence.  

 

první vesmírná mise s českem v čele   

Družice TROLL
Mise LUGO je vůbec první mezinárodní mise Evropské vesmírné agentury, kterou vede česká, resp. východoevropská firma, konkrétně TRL Space z Brna. Cílem mise je určit složení a stáří geologických útvarů na Měsíci a zmapovat také jeskynní systémy. Do roku 2030 se na oběžnou dráhu Měsíce vydá sonda, jejíž součástí bude i laser schopný měřit vzdálenost. Jeho test proběhne na komerční (a dosud největší české) družici TROLL v polovině roku 2024.

Co ještě konkrétně v regionu pomohlo rozvoji kosmického průmyslu? 

Důležitou roli hrála od začátku regionální inovační strategie, závazek podporovat inovace a zařazení kosmického průmyslu mezi klíčové obory. K tomu samozřejmě přispívají další aktivity, jako je inkubátor ESA BIC a v neposlední řadě také jiná silná odvětví regionu, jako IT nebo elektronová mikroskopie. Ve chvíli, kdy je na jednom místě jedna, druhá, třetí úspěšná firma, pak rychle přibývají další.  

 

A když v takovém prostředí potom někdo přijde s tím, že dělá něco pro ESA a osloví známého, který dělá úplně něco jiného, ale i tak do toho jde a je schopen to zvládnout a dotáhnout, tak z toho snadněji vznikne startup nebo pobočka mezinárodní firmy. Myslím si, že je tu docela vysoká důvěra v to, že zvládneme věci vymyslet a dokončit.

Vznik klastru 

Je počátek kosmického průmyslu v Brně spojený s Luďkem Graclíkem a jeho G.L. Electornic? 

Ano, a je to krásný příběh. Začali tím, že dělali kabeláž v Itálii. Italští partneři chtěli rozšířit tým o další pracovníky z Česka, a tak v roce 2008 vznikla G. L. Electronic. Dnes dělají komplexní elektroniku pro celé mise. Při rozjíždění firmy v Brně ale také určitě sehrálo roli, že Česko vstoupilo do ESA a byly tu příležitosti získat kontrakty. 

 

Úspěšných firem v #brnoregion pak vznikla ještě řada. Proč se spojily do klastru? 

Několik asociací tady v oboru už bylo, ale po nějakém čase si lokální firmy začaly stále více uvědomovat, že téměř denně spolupracují, a vznikla myšlenka zastřešit tu spolupráci nějakou oficiální cestou. Prakticky, aby nemuselo patnáct lidí z Brna jet na Industry Day získat informace o tendru na družici a pak se zpátky v Brně sejít a potvrdit si, že na tom stejně budou dělat společně.  

 

Zároveň tam byly pro vznik klastru i osobní důvody – že jsme blízko sebe, známe se jako kamarádi, chceme se vídat a bavit se o tom, jak dělat věci společně. Má to i neformální rovinu, jako společný vánoční večírek, kde se vyřešila spousta věcí, které by na meetingu nikdo nevytáhl, vznikly nové spolupráce a zase jsme se o něco více poznali jako lidé a kamarádi. 

 

Hraje klastr roli i v tendrech?  

Spojení firem také otevřelo cestu k větší důvěře pro mezinárodní partnery. Navíc jsme se dohodli, že jako klastr budeme soutěžit zakázky. Jednak to pomáhá s přípravou nabídky a vyjednáváním, ale také se zajímáme o projekty, do kterých by třeba jednotlivé firmy nešly. Tohle je nejen v kosmickém průmyslu, myslím, unikátní.  

 

Nejsme proto ani konkurenti pro jiné klastry nebo asociace, naopak, velmi aktivně se s nimi bavíme, vyměňujeme informace a přemýšlíme, jak spolupracovat. I když z hlediska prezentace celého Česka může být občas matoucí, když máme několik různých zastřešujících subjektů.

Funkční kosmický ekosystém 

Když mluvíte o spolupráci, jaký má přesah do jiných oborů, univerzitního a vědeckého prostředí? 

Záhy po založení klastru do něj vstoupily tři brněnské univerzity – Masarykova univerzita, Vysoké učení technické a Mendelova univerzita. Členem je také CEITEC. Zároveň vznikla gentlemanská dohoda, že můžeme na členskou schůzi zvát kohokoliv z univerzit, ne jednoho dedikovaného zástupce. A to je klíč k výměně informací, propojení lidí z různých ústavů i v rámci jedné školy a propojení s firmami. Když je Masarykova univerzita silná v kyberbezpečnosti, spojí se s firmou, která řeší kyberbezpečnost vesmírných technologií, a už to jede. Jak už jsem říkal, “spacaři” stírají smetanu opravdu ze všech průmyslů. 

 

Co zajímavého se děje mezi výzkumníky? 

Je toho spousta a u některých věcí bychom si ještě před pár lety ťukali na čelo, ale dnes se opravdu dějí. Příkladem může být laboratoř Space Agri Technologies na MENDELU, která se zabývá pěstováním rostlin a kultivací mikrořas ve vesmírném prostoru. Nebo jak je možné používat mikrořasy k čištění měsíčního regolitu od jedovatých perchlorátů, aby jej bylo možné zemědělsky využít.  

 

Z laboratoře CEITECu zase vzešel spin-off Lightigo Space, který dělá laserovou spektroskopii. A této firmě se podařilo vyhrát v Lucembursku, světovém hubu těžby nerostných surovin mimo Zemi, inkubační soutěž firem, které chtějí pracovat s nerostnými surovinami na měsíci.
 

Space Apps na VUT v Brně

Výsledkem takové spolupráce je i nový obor Space Applications na Fakultě elektrotechniky a informačních technologií VUT?  

Ano, byli jsme u zrodu tohoto navazujícího magisterského programu. Jedná se o první studijní obor v Česku, který je výhradně zaměřený na vesmírný průmysl. A reaguje na rostoucí poptávku po systémových inženýrech s přehledem o technologiích v satelitech a kosmických plavidlech i vzděláním v elektrotechnice a strojařině. 

 

Myslím, že to je strašně důležité a je třeba o programu mluvit a hodně jej podporovat. A zároveň ta cesta vlastně nekončí, když se takový obor otevře. Je to jen začátek, ale pro firmy s naprosto klíčovým očekáváním lidí se vzděláním přímo v oboru.

Přínos technologií pro každodenní život

Na co jste osobně nejvíc hrdý, že se v regionu činností klastru zatím povedlo? 

Hrdý jsem právě na to, že se podařilo otevřít obor Space Applications. A zároveň jsem hrdý také na celou naši komunitu. V dnešní době to je obvykle takový buzzword, že se lidé budou setkávat a sdílet informace. Ale vůbec tak jednoduché, jak se to zdá, to ve skutečnosti není. Mnohdy je jednodušší dostat lidi do společného projektu, protože z toho každý automaticky něco má. Ale když chceme, abychom se v patnácti, dvaceti lidech sešli a věnovali svůj čas a energii vymýšlením cesty vedoucí k tomu projektu, to je především o ochotě. A já si toho strašně vážím, že ti lidé na schůzky chodí a že jsou otevření novým nápadům a řešením. 

 

Co z těch už aktuálních řešení celosvětově považujete za největší přínos kosmického průmyslu pro náš běžný život? 

Vesmírné technologie zlepšují naše každodenní životy i svět kolem nás. Počínaje satelitní televizí, přes synchronizací bankomatů eliminujících finanční podvody, dále navigaci nebo ochranu hranic, zemědělství… Dokud jsme neměli data z družic, nebyli jsme třeba schopni datově potvrdit a analyzovat globální oteplování.  

 

Těch přínosů je strašně moc. Zároveň mě fascinují vize do budoucna, jako je solární elektrárna na orbitě, která na Zemi posílá energii. To jsou věci, které dnes zní ještě jako sci-fi, ale stejné to bylo, když někdo v 70. letech mluvil o tom, že budeme mít velmi přesné snímky Země nebo budeme mít pestrou škálu nástrojů založených na družicových datech.

 

 

Je to něco, co Vás žene kupředu i v práci pro klastr? 

Myslím si, že není moc jiných průmyslů, které by měly takový dopad. Ale zároveň v něm není složité znát velké světové hráče a potkávat se a bavit se s nimi. V této oblasti se automaticky pohybujeme rovnou na globálním trhu. Centrum českého kosmického průmyslu je v Brně. Chceme být centrem celoevropským. A to je velmi zajímavé i kulturně. Člověk se potká se spoustou zajímavých lidí z různých koutů světa. 

 

Má už mezi nimi Brno své jméno? 

Myslím si, že ho pořád budujeme. A vždycky mám velkou radost, když někdo Brno nebo Brno Space Cluster zná. Nejčastěji zaznívají ale názvy misí, jako je aktuálně třeba LUGO. A zapojení do velkých projektů je přesně ta cesta, která může za 15 let vést k tomu, že někam přijedeme a ostatní budou automaticky říkat: Brno? Tam jsou fakt dobré kosmické firmy.  

Podobné články

Studijní program Space Applications na VUT reaguje na rozvoj kosmického průmyslu v Brně
28. února 2024
Studijní program Space Applications na VUT reaguje na rozvoj kosmického průmyslu v Brně
V #brnoregion roste počet firem kosmického průmyslu. Vědci i inženýři se stále častěji účastní projektů Evropské vesmírné agentury (ESA). Zvyšuje se tak i poptávka po systémových inženýrech s vědomostmi z oboru. V roce 2022 proto i na jejich popud vznikl na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně magisterský studijní program Space Applications, jehož dveře jsou do konce března otevřené novým zájemcům.
Lucie Ráčková: Stát se astronautem není nedosažitelný cíl
9. února 2024
Lucie Ráčková: Stát se astronautem není nedosažitelný cíl
Většinu svého života strávila v Brně, v roce 2022 se ale vydala na čtyři měsíce na Antarktidu a dnes je nejspíš jedinou Češkou, která absolvovala prestižní Space Studies Program na International Space University. A když zrovna netrénuje na astronautku, antropoložka Lucie Ráčková zkoumá stres v rámci svého doktorského studia ve výzkumném centru RECETOX Masarykovy univerzity.