Jak by se z Brna mohlo stát hlavní město herního vývoje?

Polovina 90. let 20. století: pár brněnských středoškolských studentů se schází doma u počítačů a s nadšením a údivem hraje počítačové hry. Je mezi nimi i Jarek Kolář, který se jako jeden z prvních rozhodne vytvořit hru vlastní. Postupně k sobě strhává další nadšence a vytváří plodné podhoubí budoucímu videohernímu průmyslu. Střih, rok 2021: v Brně je 35 herních firem a více než 650 herních vývojářů. Je (přinejmenším) českým centrem videoherního průmyslu. A míří mnohem výš.


Za tím, že je Brno centrem českého videoherního průmyslu, stojí zejména Jarek Kolář. Už jako student gymnázia vytvořil svou první videohru, pro znalce české videoherní scény zcela kultovní adventuru Tajemství oslího ostrova. Tato parodie na úspěšnou sérii Monkey Island – na disketách se prodával po celé republice – do Brna přilákala další nadšence z různých koutů republiky. V Brně postupně přibývalo lidí, kteří se vývojem her zabývali, a vznikla tu tak spřátelená studia Altar Interactive a llusion Softworks (Hangar 13). Prvními zaměstnanci se stali studenti, kteří si do té doby vývojem her přivydělávali. Z brigády se postupně stala opravdová práce a lidé z oboru se úspěšně nabalovali dál.

Jarek Kolář pracoval na dnes již legendárních sériích Mafia nebo Vietcong. Ačkoliv pár let žil v Německu a v USA, je přesvědčený, že nejlepší budoucnost herním společnostem nabízí právě Brno. V březnu roku 2020 tady proto spoluzaložil Herní klastr. „Herní klastr vznikl po několikaleté komunitní práci jednotlivých aktérů ze stran herních firem a univerzit. Hlavním cílem našeho klastru je propagace herního průmyslu, rozvoj talentů, ať už po stránce vzdělávání, tak i v rámci lákání talentů ze všech koutů světa,“ vysvětluje Jarek. Cíl je jasný: neskončit jen u českého herního centra.

Překážky na cestě do dalšího levelu

Brněnští vývojáři mají nemalé ambice, dostatek zkušeností i talentu. Tyto neohrožené hrdiny v cestě za plněním velkých cílů ale brzdí dvě překážky: Nedostatek lidí a pomalejší podpora ze strany školství. Jarek Kolář prošel za svoji kariéru více videoherními firmami. Sám před nedávnem začal vést nové Ingame Studios. Už i z pohledu zaměstnavatele tedy moc dobře ví, jak těžké je sehnat nové posily. „V rámci vývoje her chybí všechny pozice, programátorské, designérské, producentské, animátoři i grafici. Všechna studia mají tendenci vyrůst, jenže jsou limitované kapacitou dostupných lidských zdrojů,“ potvrzuje Jarek Kolář. V jeho studiu momentálně pracuje 55 lidí interně, 40 externě. Dalších (minimálně) deset by dokázali okamžitě uživit.

Galerie: Hry, které dostaly Brno na mapu světa

Překážka číslo dvě: nedostatečná podpora ze strany školství. Videoherní průmysl se rychle mění a než školy zvládnou na rychlé změny zareagovat, je jejich vzdělávací program zastaralý. „Skvěle v tomto ohledu funguje školství španělské, například v Madridu mají kromě několika státních univerzit i privátní vysokou školu jen na herní vývoj a animaci, která ročně chrlí víc než stovku absolventů,“ vysvětluje Kolář. Zároveň ve Španělsku není moc studií, takže tamní absolventi musejí práci hledat jinde ve světě. Brněnskou scénu trápí problém opačný: studií je hodně, mají mnoho úspěšných projektů a chybí jim absolventi. Není tak překvapením, že mnoho ze současných zaměstnanců jsou lidé ze zahraničí – mimo jiné i v režimu remote.

Brno: přijmeme herní vývojáře z celého světa

Herní klastr si už teď může připsat úspěch v podobě „nakopnutí“ středního školství. Za rok působení se jeho členům podařilo podpořit vznik oboru Game art na Střední škole umění a designu. A se základními a středními školami spolupracuje dál. Zve ředitele na prohlídky herních společností a vysvětluje jim, jaké kompetence by u svých žáků měli rozvíjet. „Programování by dnes už mělo patřit mezi základní předměty, stejně jako matematika nebo český jazyk. Vysoká škola je určitě dobrá nástavba, tyto aktivity je ale třeba zušlechťovat už na základních a středních školách,“ upozorňuje Jarek Kolář.

Díky Hernímu klastru navíc vzniká silná skupina lidí, které bude bojovat za další podporu a růst videoherního průmyslu. Momentálně členové klastru plánují vybudovat inkubátor herních vývojářů. Vzniknout by měl v kreativním hubu KUMST. „Chceme vytvořit prostředí, které bude přívětivé a nápomocné, kde budou začínající vývojáři schopni vytvořit nějaké herní projekty a naučí se, jak ty hry dělat, a jak v tom být úspěšní,“ doplňuje Jarek. Herních vývojářů by tak mohlo do budoucna přibývat. Nejen českých, ale i těch ze zahraničí.

Vývojáři všech zemí, spojte se v Brně!

I takové jsou totiž ambice Herního klastru: přilákat co nejvíce chytrých hlav z celého světa přímo sem do Brna. Lákavá by pro vývojáře mohla být nejen vysoká kvalita zdejších herních společností, ale také jedinečný genius loci města Brna. Na rozdíl od Londýna, Stockholmu nebo Paříže – měst, které patří k evropským herním metropolím – nejsou v Brně tak vysoké životní náklady. A velká konkurenční výhoda Brna je ta, že je tak akorát velké, případně mile malé. „A přitom tak skvělé k životu,“ uzavírá Jarek s úsměvem.