Jiří Očadlík a Dny elektronové mikroskopie

Špičkový manažer, jeden z největších českých odborníků na elektronovou mikroskopii, který dlouhých 24 let úspěšně vedl brněnskou pobočku největšího výrobce elektronových mikroskopů na světě, firmu FEI (dnes Thermo Fischer Scientific). Už to samo o sobě by stačilo k aplausu, ale pro Brno je Jiří Očadlík důležitý ještě další věcí: spolu se svou tehdejší kolegyní, markeťačkou Markétou Jankovou, vymyslel Dny elektronové mikroskopie. Událost, která má za cíl představit lidem úžasný svět elektronové mikroskopie a jejíž další ročník letos proběhl od 6. do 10. března.

Jak to všechno začalo

Nápad na akci přinesla Markéta Janková před nějakými čtyřmi, pěti lety. „Uvědomovali jsme si, jak je pro Brno elektronová mikroskopie významná, a to i z celosvětového hlediska, a chtěli jsme tento fakt přiblížit veřejnosti, “ vysvětluje Jiří Očadlík. Vzápětí ale dodává, že tohle nebyl jediný důvod, proč Dny elektronové mikroskopie vymysleli. Firma FEI, kterou v té době Očadlík vedl, začala narážet na nedostatek zaměstnanců, potřebovali ji zatraktivnit pro mladé talenty, kteří se rozmýšlejí o svém budoucím povolání.

„Vždycky jsem razil heslo, že budu spokojený, až když každá babička, která se dozví, že její vnuk pracuje ve FEI, automaticky řekne, že to je moc dobře. Protože my jsme byli přes všechny naše úspěchy v oboru mezi běžnou veřejností neznámí. A hledali jsme, jak to změnit.  Jak dostat elektronové mikroskopy do podvědomí lidí. Dny elektronové mikroskopie byly jednou z věcí, která nás napadla.“ 

RNDr. Jiří Očadlík vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor fyzikální elektronika. Po studiích se dostal do týmu Armina Delonga, jednoho ze zakladatelů československé elektronové mikroskopie. Na jeho doporučení byl přijat do Ústavu přístrojové techniky, kde se podílel na vývoji a zdokonalování elektronových litografů a mikroskopů. Pracoval jako samostatný výzkumný pracovník v Ústavu přístrojové techniky Brno. Zastával vedoucí funkce ve společnostech Tesla Brno, s. p., Tesla Elmi, a.s., Delmi s.r.o. a Philips Electron Optics Česká republika s.r.o. 24 let byl nepřetržitě generální ředitelem a jednatelem brněnské pobočky americké společnosti FEI Czech Republic s.r.o. (dnes Thermo Fisher Scientific). Působil i na CEITEC VUT v Brně jako zástupce ředitele pro inovační strategii.
 
Ve chvíli, kdy si ujasnili, co chtějí, začali hledat podporu. „Trvalo to nějaké dva roky, než jsme se dobrali prvních výsledků. Oslovili jsme město Brno, pak JIC, jednali jsme, snažili se najít cestu. Jako firma máte strašně omezené zdroje jak přitáhnout k podobným událostem lidi, proto jsme se chtěli spojit s institucemi, které mají zkušenosti a organizaci podobných akcí dokáží zprocesovat.“ Veřejná sféra ale samozřejmě nebyla jediná, se kterou museli začít diskusi:

„Byly tam veliké debaty s konkurenčními firmami, každá firma má jiné priority, to je pochopitelné, takže nějakou chvíli trvalo, než jsme v tomhle našli společnou řeč.“ Na otázku, jestli přemýšleli, že do akce půjdou sami, pokud se s ostatními nedomluví, má jasnou odpověď: „Sami jen v krajním případě. A s tím, že když bude akce úspěšná, ostatní se třeba přidají časem. Anebo z toho uděláme firemní dny a bude to úplně bez vnější podpory. Ale já pořád věřil, že to klapne, že se nakonec domluvíme.“

  

Pokora vyvážená invencí

I když už je nějakou dobu mimo obor elektronové mikroskopie, stále jej sleduje. „Elektronová mikroskopie je pro mě pořád velkou láskou,“ říká. Na otázku, co můžeme od tohoto oboru čekat v nejbližší budoucnosti, se ale jen usměje:

„Osobní tip nemám. Byl bych velice bohatý, kdybych to věděl. Marketingové trendy, které vidíme z trhu, mluví o rychlosti. Jde se do zkoumání třídimenzionálních objektů, s generování obrovského množství dat, vyznat se v těch datech, jejich rekonstrukce, to je směr, který v současnosti sledujeme. Typicky třeba pro biologické aplikace.“ 

A co se týče klasického problému výzkum versus byznys, i tady má Jiří Očadlík jasný názor: „Nemůžete dělat přístroje bez ohledu na to, co chtějí zákazníci, ale na druhou stranu, když se budete jenom ptát lidí, co chtějí, tak vyrobíte jenom lepší variantu toho, co už dneska mají. Musíte hledat rovnováhu mez něčím průlomovým, něčím, co přinese novou kvalitu, ale netvářit se, že víte nejlíp, co zákazník chce a co má používat. Pokora vyvážená invencí je naprosto klíčová.“
 
 „Člověk, který chce uspět v elektronové mikroskopii, musí mít technické vnímání. Taky by měl být dobrý v matematice, matematika je základ technických věd, technického a logického myšlení. Měl by být manuálně zručný. A měl by rád pozorovat přírodu. Naprosto klíčové je umět pracovat v týmu, většina lidí musí být zaměřena na týmovou spolupráci. Vedl jsem firmu tak, aby si byli lidi ochotni a připraveni pomáhat. U nás nemohl nikdo vyrůst na tom, že on jediný má informace, protože pokud by byl jediný, má problém celá firma, a to je moc riskantní.

Pod drobnohleDEM 2019

Minulý rok mu Dny elektronové mikroskopie utekly, byl mimo republiku, letos si je ujít nenechal. „Byl bych rád, kdyby se této akce chytli ti, kterým to má sloužit.  A já myslím, že to má sloužit třeba univerzitám, Akademii věd, chtěl bych, kdybychom se napříč oborem spojili, zklastrovali a začali třeba mluvit o tom, jaké se vyučují předměty, jestli by se výuka neměla zaměřit na to, co firmy v oboru potřebují, a na druhou stranu by se mi líbilo, kdyby ta univerzitní pracoviště a její špičkové výzkumné týmy vzdělávaly další špičkové lidi a firmy by tomu celému musely pomáhat. Udělat z toho jakýsi kooperující klastr.“ Sám si ale uvědomuje, že k takovému cíli povede ještě dlouhá cesta. „Věřím, že se to do budoucna podaří, protože když se lidi nedají dohromady, nemůže vzniknout nová kvalita.“ 

Dny elektronové mikroskopie můžete dál sledovat na jejich novém webu.