LANIK: rodinný byznys světového formátu

12. dubna 2021
Průmyslové materiály pro slévárenství: pravděpodobně si každý dokážeme představit přitažlivější předmět podnikání než je tohle. Jsou to však často nenápadné firmy bez hlasitého marketingu, na nichž stojí inovativní podnikání v #brnoregion. Jednou z nich je firma LANIK z Boskovic, která staví na pečlivém vývoji vlastních technologií už více než 30 let.
LANIK: rodinný byznys světového formátu


Když v roce 1989 došlo v tehdejším Československu ke znovuoobnovení volného trhu, nastala léta lehce zmatené euforie. Bylo potřeba napsat nové zákony a normy a dříve státní podniky postupně začaly přecházet do soukromých rukou. Objevilo se množství odvážných lidí, kteří chtěli zkusit štěstí a začít se svým vlastním podnikáním. Postupem času se právě z těchto nově se rodících drobných podniků stala stabilní páteř české ekonomiky. Malé a střední firmy dnes zaměstnávají 60–80 % (podle oborů) českých zaměstnanců. Přestože se může zdát, že menší firmy jsou drceny nadnárodními korporacemi, sféra malých a středních firem neustále roste.

#brnoregion jako centrum keramického průmyslu

Málokdo se asi v roce 1991 zabýval pojmy jako jsou spin-off firma a transfer technologií. Unikátní vědecký výzkum se ovšem ukázal jako zásadní komodita. Kdo jej dokázal vytěžit, mohl nově nabyté svobody konečně využít i v byznysu. Historie firmy LANIK je příběhem takového spin-offu v době, kdy nikdo netušil, co to spin-off vůbec znamená.


Když už v 80. letech přešlo oddělení vývoje Moravských keramických závodů pod křídla Výzkumného ústavu keramiky, dostali jejich zaměstnanci za úkol vývoj keramických materiálů pro průmyslové použití, hlavně pro sklárny a ocelárny. Celá oblast na severu Jihomoravského kraje byla zásadním centrem průmyslové keramiky, od Rájce Jestřebí až po Velké Opatovice. Po sametové revoluci ovšem celý Výzkumný ústav keramiky zanikl a jeho technologové se rozptýlili do regionu. Část z nich se vrátila do Moravských keramických závodů, z nichž je dnes firma SEEIF Ceramic, část založila pobočku americké společnosti Pyrotek a část přešla do nové firmy LANIK.

Když se řekne „firma začínající v garáži“, vybaví se vám pravděpodobně takový Apple nebo Microsoft. Pro výzkum materiálů ovšem potřebujete o trochu větší garáž, než je přístřešek na americkém předměstí. Igor Láník starší založil LANIK s.r.o rovnou v autodílně boskovického SVAZARmu, která disponovala zázemím s kanceláří. Firma z Boskovic se postupně začala rozvíjet a v roce 1997 si mohla pořídit vlastní vypalovací agregát. Časem si potom pronajali celou výrobní halu, následně ji koupili a přestavěli na dnešní sídlo firmy. 30 let od založení je firma LANIK stále v rukou stejné rodiny a šéfem společnosti je Igor Láník mladší. V nově vznikající průmyslové zóně okolo Boskovic postavili výrobní halu a v roce 2020 přidali novou administrativní budovu. Zaměstnávají okolo 180 lidí z okolí.

To, co otec chtěl od začátku, bylo, abychom byli rodinná firma, která působí lokálně, zaměstnává lokální lidi, dává zakázky lokálním dodavatelům a buduje si dlouhodobé vztahy“, říká CEO Igor Láník ml.

Když je potřeba, dokážeme být ve vývoji velmi rychlí 

V čem spočívá výjimečnost firmy LANIK? Vždyť nejrůznějších továren a výrobních hal na průmyslový materiál je na světě nespočet. Je to právě ono know-how získané desítky let výzkumu a vývoje, díky nimž má LANIK náskok před svými konkurenty. „To, co my děláme, nejde jen tak koupit na klíč. Když chcete vyrábět keramické kachličky, objednáte si součásti na výrobní linku, poskládáte je a ona vám pojede. U výroby našich keramických filtrů je to složitější. Celá technologie je naše vlastní know-how, které léta vyvíjíme a ovládáme včetně všech přípravných operací,” říká Igor Láník ml. Zatímco konkurenční firmy jsou závislé na dodávce polotovarů, ve firmě LANIK si je dokážou vyrobit sami. „Dává nám to obrovskou svobodu v tom, že jednak dokážeme filtry vyrábět v libovolných tvarech a rozměrech a jednak nakupujeme jeden materiál, který si porcujeme podle potřeby.“ Drtivá většina jejich odbytu putuje do zahraničí, jen asi 10 % směřuje do Česka.

Pěnové keramické filtry s obchodním označením VUKOPOR se využívají v především ve slévárenství. Používají se v podstatě jako cedník na roztavený kov, ať už to je hliník, litina nebo ocel. Další způsoby použití jsou v petrochemickém a potravinářském průmyslu. Díky specifickému vzhledu a vlastnostem se použití keramického filtru nabízí i v designu, jakožto  atraktivního povrchu pro architektonické prvky a interiérové doplňky.

Keramické filtry jsou v sortimentu firmy LANIK od jejího počátku, v průběhu let pak přibyly dvě nové oblasti: keramické nálevky (trychtýře, které odolají vysokým teplotám roztavených kovů, z nichž se vyrábí odlitky pro letecký a energetický průmysl) a segment přesného lití. Podle Igora Láníka ml. je právě přesné lití budoucností oboru slévárenství. I kvůli tomu spolupracuje jeho firma na projektu LaBUT, společné výzkumné laboratoři firmy LANIK a Vysokého učení technického v Brně. „Zakoupili a zapůjčili jsme univerzitní slévárně zařízení na prototypy lití přesných odlitků. Rádi bychom pomohli přesměrovat obor slévárenství k složitější výrobě s velkou přidanou hodnotou. Slévárenství se posunuje pomalu, protože technologie jsou drahé a musí se dlouho umořovat, než opět přijde další technologická změna. Posunuli jsme univerzitní slévárnu VUT o 20 let dopředu a pokud se bude dařit ji udržovat, dostane se 10 let před ostatní,“ dodává.

Vztahy až na prvním místě

Samotné vývojové oddělení firmy rozhodně nezahálí. Jeho nejnovějším objevem je technologie, díky níž je možné keramický materiál potáhnout fotokatalytickým povrchem – po osvícení UV zářením začne čistit okolní vzduch. „Postupně vynález zkoušíme testovat. Keramika s tímhle povrchem se dá použít třeba na podhledy v místnosti. Jednak vypadá materiál keramického filtru vizuálně hezky a jednak má i zajímavé akustické vlastnosti. V naší nové budově jsme z něj například nechali vyrobit recepční pult,“ vysvětluje Igor Láník ml. Kromě důrazu na vývoj se firmě vyplácí hlavně dlouhodobě budované osobní vztahy s dodavateli, zákazníky i zaměstnanci.

„Máme hodně malou fluktuaci zaměstnanců. Teprve loni odcházela vlna lidí, kteří ve firmě byli celou dobu existence, což je 30 let. Nikdy jsme neměli spory s městem a město se nám snaží vyjít vstříc. A končí to dodavateli, kteří dají přednost tomu, s kým mají dobrý vztah už 20 let a vždycky se spolu domluvíme,“ popisuje pozici rodinné firmy Igor Láník ml.

V rukou rodinných firem asi 80 % veškerého světového podnikání. V České republice je rodinnými podniky tvořena zhruba 1/5 živností, rodinná firma je chápána jako podskupina k základní skupině malých a středních podniků.

Firma LANIK chce vztahy na rodinné bázi udržovat i nadále, přestože se jim daří obchodně růst. V roce 2015 koupili firmu z Olomouce, která jim do té doby stavěla keramické pece, a firma LANIK se tak stala slovy šéfa firmy „malinkatým holdingem“. Jeho cílem ale stále zůstává spíše více malých, rodinných firem než jeden anonymní průmyslový kolos. „Všichni můžeme být hrdí na to, že se nám podařilo firmu dostat na tuhle úroveň a udržet ji. Není nic složitého na tom, postavit hezký dům. Daleko složitější je, aby zůstal hezký dalších 50 let. Proto je potřeba se o něj od začátku perfektně starat,“ dodává Igor Láník ml.

Podobné články

V Brně se chystá vizionářská konference Velvet Innovation. Hlavním hostem je „kmotr udržitelnosti“
22. října 2024
V Brně se chystá vizionářská konference Velvet Innovation. Hlavním hostem je „kmotr udržitelnosti“
Mezinárodní konference Velvet Innovation, která se uskuteční 14. listopadu v brněnském hotelu Passage, přivítá jednoho z nejvýznamnějších světových odborníků na udržitelné podnikání, Johna Elkingtona. Letošní téma konference zní „Ambition (Un)locked“. 
Tomáš Mejzlík z projektu STEM: Chceme vzbudit v mladých lidech lásku k technice
21. května 2024
Tomáš Mejzlík z projektu STEM: Chceme vzbudit v mladých lidech lásku k technice

V posledních dvaceti letech upadá zájem studentů o technické, ICT a přírodovědné obory. Změnit to však chce projekt na podporu přírodovědných a technických oborů s pracovním názvem “STEM”, který vychází z potřeb jihomoravských technologických firem a zároveň reflektuje regionální inovační strategii. Více o projektu prozradil Tomáš Mejzlík z FabLabu, který projekt koordinuje.