Je nezbytné Brno jako světové centrum elektronové mikroskopie vytvářet a posouvat společně, říká Jan Neuman

Na co jste v souvislosti s Brnem jako centrem elektronové mikroskopie nejvíc hrdý?
Na to, že Brno zná v oboru skoro celý svět. Když kdekoli v zahraničí mluvím s lidmi z oboru elektronové mikroskopie a řeknu, že jsem z Brna, tak často slyším wow nebo no jasně. Jsem hrdý na všechny kolegy před námi, kterým se podařilo dostat se na světovou špičku a tedy aktivně přispívat k technologickému pokroku kolem nás. Elektronová mikroskopie je jedním z oborů, které posouvají kupředu technologický vývoj na celém světě. A třetina elektronových mikroskopů vyrobená – ne montovaná, ale vyvíjená a vyrobená – v Brně znamená, že vliv regionu na celosvětový technický pokrok je prostě obrovský. 

Co z toho je přínosem pro Vás osobně?
Těší mě, že můžu mluvit s lidmi, kterým se tohle povedlo, dívat se, jak to udělali, a učit se od nich. Být v tomto prostředí je opravdu velmi inspirující. Už dnes je Brno významným světovým centrem elektronové mikroskopie. Všichni z oboru smekají před tím, co zde firmy jako Thermo Fisher Scientific (dříve FEI), Tescan a Delong Instruments dokázaly. Máme zde velké úspěšné firmy, začínající start-upy v oboru – včetně našeho NenoVision -, kvalitní základnu pro vzdělávání lidí, excelentní know-how v tom, jak stavět a vyvíjet mikroskopy, a prostě dobrý „spirit“. Já tomu říkám, že elektronovou mikroskopii máme v Brně v DNA, což dává obrovskou výhodu hned na startovní čáře. I pro mě je tedy přínosem, že v tomto inspirativním prostředí mohu být a pracovat.  

Cítíte potřebu na něčem zapracovat, zlepšit to?
Není třeba dělat nějakou revoluci, ale myslím, že je nezbytné, abychom Brno jako světové centrum elektronové mikroskopie vytvářeli a posouvali společně efektivněji než dosud.

Myslím, že pro nás všechny v oboru je důležité, aby Brno bylo celosvětově vnímáno jako nejlepší a nejznámější místo v oblasti elektronové mikroskopie, a to i v širší odborné komunitě. Chceme využít potenciál, který zde historicky máme. Je klíčové nadále vychovávat a přitahovat sem talenty a světové špičky v oboru. Chceme, aby zde vznikaly další mikroskopické firmy a aby se z inovací na univerzitách stávaly úspěšné produkty na trhu. Potřebujeme, aby se zde rozrůstaly i dodavatelské firmy přímo navázané na vývoj a výrobu mikroskopů.  

Všechny tyto body jsou pro členy mikroskopické komunity důležité a v podstatě není možné je úspěšně realizovat jinak než spoluprací . Jednotlivci nebo jednotlivé firmy, bez spolupráce a koordinace s ostatními, nemají kapacity ani sílu samostatně těchto cílů dosáhnout. V současné době to hodně funguje na bázi dobrých vztahů mezi lidmi, kteří se setkávají na různých akcích, snaží se podporovat a většinou se prostě nějak domluvit, aby se společné věci hýbaly dopředu. Dobrým příkladem můžou být Dny elektronové mikroskopie. Ale myslím si, že profesionalizace, společná strategie a koordinace může celý region a potenciál oboru posunout daleko výrazněji. 

V Brně vzniká Regionální mikroskopická platforma

Jak tedy aktuálně vypadá společná snaha o rozvoj elektronové mikroskopie v regionu?
V posledních letech jsme začali formovat Regionální mikroskopickou platformu. Ta je v současné době neformálním uskupením, které je výsledkem zhruba tří let práce a snahy o to, aby se všichni klíčoví aktéři z oblasti elektronové mikroskopie dali dohromady a začali cíleně spolupracovat na společných tématech.  

Doteď jsme byli spíše skupina fanoušků z firem, univerzit a vědeckých institucí, kteří rozvoji brněnské mikroskopie věnují čas a energii s vizí, že Brno bude tím prvním, co člověka v oboru kdekoliv na světě napadne, když se řekne mikroskopie. Našemu "fanklubu", jak si občas žertem říkáme, se podařilo rozjet řadu změn, ale cítíme, že pro další rozvoj se potřebujeme profesionalizovat a jasně formulovat konkrétní cíle a aktivity, které budeme vytvářet, podporovat a realizovat společně.
  Z čeho ještě vychází potřeba mít společnou platformu?
Mikroskopický ekosystém v Brně existuje již desítky let – z tradice Tesly a Ústavu přístrojové techniky AV ČR vyrostly v Brně po revoluci úspěšné firmy Delong Instruments, Tescan a Thermo Fisher Scientific a řada jejich dodavatelů v celém regionu.  Firmám je pak partnerem akademická část ekosystému: kromě vědeckých institucí i univerzity, vychovávající nové generace vývojářů i uživatelů mikroskopů. Krásným příkladem je třeba Ústav fyzikálního inženýrství VUT v čele s profesorem Šikolou.  Ten dlouhodobě vychovává talenty, kteří se podílí na vývoji mikroskopů u nás i ve světě.  

Spousta lidí se tak navzájem zná již od dob studií, další se seznámili v rámci nějaké spolupráce a zůstali v kontaktu. Díky těmto přátelským vztahům, tak typickým pro Brno, už vznikla řada skvělých projektů. Některé z nich mají počátek doslova “u piva”.  

Důležitou roli hraje i JIC, který 20 let systematicky a úspěšně vytváří inovativní, otevřené a spolupracující prostředí. Vidíme, jak se JICu daří celý region a inovační ekosystém profilovat a pomáhat mu růst výrazně rychleji než jinde. I my mikroskopici jsme si uvědomili, že podpořit další rozvoj našeho oboru v regionu je potřeba právě systematickou prací na úrovni celého ekosystému. Jinými slovy, že je potřeba vytvořit prostředí, ve kterém bude ty “nápady od piva” snadné rychle a efektivně realizovat.  Jsme přesvědčení, že kromě toho, že to pomůže současným členům, tak to i umožní dlouhodobý strategický rozvoj celého regionu.
  Proč jsme se všichni nepotkali u jednoho stolu před 20 lety? Na některé věci asi prostě musí dozrát čas. Z malých firem se staly velké podniky, v nichž pracuje skoro 2500 lidí, vznikají další firmy, mikroskopie se zakořenila na univerzitách a vědeckých institucích a v rámci CEITECu vyrostla špičková mikroskopická infrastruktura. 

Já osobně jsem si uvědomil, že spolupráci mikroskopie potřebuje, když jsem viděl, jak v Brně za několik málo let vyrostl vesmírný průmysl. Říkal jsem si, že to prostě není možné, aby bez nějaké větší tradice v Brně vzniklo tolik ambiciózních a úspěšných firem. A tak jsem začal přemýšlet, jak se jim to podařilo a co dělali jinak než ostatní. Došel jsem k tomu, že jedním z klíčů bylo zapojení JICu, který napomohl vzniku inkubátoru ESA BIC v Brně a výrazně podpořil propagaci tohoto zajímavého odvětví.  

To je asi další věc, která je dnes jinak než na začátku. Máme zde konkrétní pozitivní příklady, které ukazují, že investice a práce na fungujícím ekosystému může násobit úspěchy jednotlivých členů a akcelerovat rozvoj. A tyto příklady před 20 lety určitě nebyly a každý se více koukal svým směrem.   

Klíčoví hráči z oboru mikroskopie u jednoho stolu

Proč jste se chopil iniciativy jednotlivé hráče oboru spojovat?
Vždy jsem od brněnské mikroskopické komunity i od JICu dostal podporu, pomoc a rady, když jsem potřeboval. Měl jsem do komunity také otevřené dveře tím, že mě lidé už znali z mého působení v CEITECu nebo prostě proto, že se v komunitě pohybuji. Svoje zkušenosti mi předávali nejlepší kolegové v oboru, což u nás znamená, že mi je předávali jedni z nejlepších na světě. Velmi si cením toho, že mohu skoro za kýmkoliv jít a on si na mě udělá prostor. Toto, myslím, není jinde zcela běžné.  

Na základě toho jsem si uvědomil, že mám docela dobrou pozici se chopit iniciativy a oslovit klíčové aktéry s otázkou, jestli existují společná témata, která by mělo smysl řešit dohromady. Ukázalo se, že i konkurenti, jako jsou Thermo Fisher Scientific a Tescan taková témata mají, a tak se stalo, že se všichni klíčový hráči v oblasti mikroskopie v Brně u jednoho stolu opravdu sešli.
  Jaké je v tom všem Vaše osobní zapojení?
Moje osobní zapojení je hlavně v iniciaci aktivity, vysvětlování potřeby a organizaci dílčích akcí, tak aby celá platforma vznikla a dala se do pohybu. Postupně začaly fungovat pracovní skupiny k jednotlivým tématům, vyprofilovali se další aktivní členové, kteří celou aktivitu táhnou kupředu.  

Svým zapojením se do vzniku a práce komunity mohu alespoň částečně vracet, co jsem od ostatních dostal, ale zároveň vím, že spoluvytvářím prostředí, které bude velmi důležité pro úspěšný rozvoj mé vlastní firmy NenoVision. Takže jsem spojil příjemné s užitečným, lépe se poznal s řadou vynikajících lidí a díky nim i osobně vyrostl.  

Kudy vlastně vedla Vaše profesní cesta?
Profesor Šikola mě na škole vtáhl do dění v oboru, už když se psal projekt na CEITEC. A vzhledem k tomu, že to byl projekt opravdu veliký, byly zapojené čtyři univerzity a dva výzkumné ústavy, tak jsem měl možnost poznat se s velkým množství lidí, včetně světových vědeckých es. Zároveň jsem se začal potkávat s lidmi z JICu a řešit podporu a komercializaci projektů.  

Druhá část je, že v rámci doktorátu jsme s kolegy udělali náš první prototyp, který jsme pak komercializovali a založili firmu NenoVision. Přirozeně jsme začali i byznys stavět na vztazích s kolegy a partnery, které jsme znali. Mluvili s námi, podporovali nás, fandili nám. A díky spolužákům a lidem, které jsem poznal, jsem se stále více začal seznamovat s mikroskopickou komunitou. A až pak později, přišla fáze ekosystému, aliancí, zkrátka dávání věcí a lidí dohromady.  

Na jakých pilířích teď stojí celý ekosystém elektronové mikroskopie v #brnoregion?
Celá komunita a ve svém důsledku i ekosystém stojí v první řadě na ochotě lidí spolupracovat a věnovat drahocenný čas a energii jeho budování. Všichni se shodujeme, že společně chceme: 1)  propojovat firmy, výzkumné organizace i veřejný sektor s cílem posílit přínos mikroskopie pro ekonomický i technologický rozvoj regionu, 2) vzájemně se podporovat, inspirovat se a vytvářet bezpečné prostředí pro setkávání a spolupráci, 3) zviditelňovat a zvyšovat atraktivitu brněnského mikroskopického ekosystému, a to dovnitř i vně, 4) vytvářet podmínky pro rozvoj a příchod talentů pro oblast mikroskopie, 5) podporovat vznik nových projektů a spoluprací.  

Vzdělávání v regionu

Jakou roli hraje provázanost univerzit a firem?
Firmy si uvědomily, že když chtějí růst, tak musí dlouhodobě pracovat se studenty – zaujmout je, dát jim prostor v praxi. Zavedly řadu programů pro zapojení studentů a posílení spoluprací, aby perspektivní talentované lidi zaujaly a  stáhly k sobě. I u nás v NenoVision je více než polovina lidí, kteří s námi nejprve dělali diplomové práce a po dokončení studia k nám nastoupili, protože už se navzájem známe. Studentů ale není nikdy dost. 

Jak tedy zvýšit jejich počty?
Třeba tím, že Brno a #brnoregion bude nejlepším a nejznámějším centrem elektronové mikroskopie na světě a přirozeně tak přitáhne studenty nejen z Česka, ale i celého světa. Právě spolupráce s firmami z oblasti mikroskopie může být jedním z významných taháků pro studenty, kteří mají možnost již v průběhu studia začít pracovat v rámci různých internship programů. Studijní i pracovní stáže v top technologických firmách v oblasti mikroskopie opravdu může nabídnout jen velmi malé množství měst na světě.
  Zavádí se nové obory a kurzy, třeba na Masarykově univerzitě aktuálně vzniká nový studijní program zaměřený na mikroskopii. Debaty se vedou ale i o samostatné fakultě aplikovaných věd, kde by byly mikroskopie, materiálové vědy a další obory relevantní k mikroskopii pod jednou střechou.

Snažíme se to také uchopit v rámci naší mikroskopické platformy. Je ale diskutabilní, zda vzdělávat v mikroskopii jako takové. A nemluvíme jen o vývoji v mikroskopii samotné. Hledáme současně i cesty, jak přiblížit mikroskopii studentům v aplikačních oborech, jako jsou materiálový výzkum, chemie, biologie. Část těchto studentů nám jednou bude díky znalosti svého oboru a mikroskopického "řemesla" pomáhat vyvíjet lepší mikroskopy. Další pak s těmito mikroskopy snáze a rychleji dosáhnou výsledků ve vědě. 

Za stěžejní považuji už v rámci studia ukazovat stávající špičkové a sexy produkty, na kterých se dělá kvalitní věda, představovat start-upy, jako je NenoVision, a vytvářet inovace v rámci spolupráce škol a firem. Mladí lidé by tuž ve chvíli, kdy se rozhodují o tom, jaký obor chtějí studovat, měli vidět, že mikroskopie nabízí v regionu i na celém světě perspektivní uplatnění, a že je to obor, ve kterém skutečně mohou měnit svět k lepšímu.   

Čeho si Vy nejvíce ceníte, že je díky elektronovým mikroskopům možné?
Fascinuje mě, že například u čipů děláme architektury až na úrovni atomů, že studujeme věci na úrovni základní struktury. A to se odráží všude – každý mobil, počítač, elektronika a třeba i Facebook, Google nebo ChatGPT jsou čím dál rychlejší jen díky pokrokům v elektronové mikroskopii. A není to jen o rychlosti. V Brně se v současné době intenzivně pracuje i na snižování energetické náročnosti čipů, což nám umožní se technologicky nadále rozvíjet a přitom snižovat zátěž životního prostředí.. A takových příkladů by bylo bezpočet, protože skoro každé moderní zařízení nebo technologie nějakým způsobem ovlivňuje elektronová mikroskopie. V tomto je zkrátka nedocenitelná. 

Autor:
Jana Pokorná
pokorna@jic.cz