Podnikavost v #brnoregion podporuje kraj i univerzity

Nedaleko centra Olomouce stojí prvorepublikový krámek „Liška domácí“. Ve vkusně zařízeném interiéru vás přivítá usměvavá Klára Steinerová, která tu prodává domácí pochutiny. Suroviny na jejich výrobu sama pěstuje nebo sbírá. Klára podnikala už od maturity na principu příležitostné domácí výroby.

Letos dokončuje studium na Mendelově univerzitě v Brně, a kromě vlastní výrobny má i svůj kamenný obchod. Vděčí za něj svému odhodlání i své alma mater – je totiž jednou z absolventek celouniverzitního předmětu STARTUP.

Learning by doing

V nabídce ho má i Masarykova univerzita nebo Vysoké učení technické. Studenti se v něm učí, jak přetavit nápad do podnikatelské praxe. „Podnikání tak přestává být aktivitou, kterou se hrstka nadšenců zabývá někde bokem po večerech. Univerzity chtějí podnikavost rozvíjet přímo na půdě školy,“ vysvětluje Veronika Rejšková, která na JICu vede tým podpory studentů.

Předměty podporující mladé podnikatele jsou jen první vlaštovkou. „Usilujeme o to, aby byla podnikavost standardní součástí jakéhokoliv vysokoškolského programu. Je totiž uplatnitelná nejen v podnikání, ale i v zaměstnání,“ upozorňuje radní Jihomoravského kraje pro vědu, výzkum, inovace a IT Jiří Hlavenka. Pokrokové firmy už nechtějí jen zaměstnance, kteří bezmyšlenkovitě plní příkazy. „Chtějí podnikavého člověka, který uvažuje kriticky, umí pracovat s nápadem, prezentovat své myšlenky, analyzovat je a pracovat v týmu,“ vyjmenovává Veronika Rejšková.

Když region vzkvétá

Podnikatelů v Jihomoravském kraji přibývá. Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu se za posledních pět let počet navýšil skoro o 50 tisíc. Jihomoravský kraj se nehoní jen za počty, ale i čísla podnikatelské základny jsou důležitá. „Čím vyšší základna pyramidy, tím výše sahá její špička,“ zamýšlí se radní Hlavenka. Region podle něj potřebuje silné firmy s vysokou přidanou hodnotou. Jedině tak může vykvést na úroveň západoevropských států.


Z toho profitují všichni. „Pro obyvatele se otevírá více možností pro zaměstnání a lepší nabídka. Pro další podnikatele to pak znamená více subjektů, se kterými můžou spolupracovat,“ pokračuje Jiří Hlavenka. Do veřejné sféry – do státu, kraje i obcí – proudí více peněz. V konečném důsledku to znamená více opravených silnic, více cyklostezek, lepší školy a školky a více peněz ve sportu nebo v kultuře.

Mezioborová i meziuniverzitní pestrost

Klára Steinerová je jednou ze zhruba sedmdesátky absolventů, kteří předmět absolvují za semestr. Mendelova a Masarykova univerzita přitom spolupracují a míchají studenty nejen mezioborově, ale i meziuniverzitně. V jedné místnosti se tak může potkat třeba ekonomka s právníkem, ajťák s krajinářem nebo socioložka s agronomem.


Právě pestrost zaměření studentů může být tím největším přínosem a příležitostí. „Náš svět přináší komplexní problémy, které vyžadují komplexní řešení. Proto se nemůžeme zavírat do svých oborových kapslí,“ zamýšlí se Veronika Rejšková.

Firmy s přidanou hodnotou i drobní podnikatelé

Univerzity ve spolupráci s JICem nabízejí kromě předmětů i soutěže pro mladé podnikatele. Výhrou je nemalý kapitál na rozjezd soutěžního projektu. Ten získala i Klára. Celkem 120 tisíc. „Mým snem bylo zařídit si obchod v prvorepublikovém stylu, sehnat starý nábytek a renovovat ho. To jsem si díky výhře mohla dovolit,“ usmívá se mladá podnikatelka.


Podnikatelské šance jsou všude – od zemědělství až po zdravotnictví. Obchod, jako má Klára, je proto pro region stejně důležitý jako high-tech firmy a jiní mocní exportéři. I díky malé lokální ekonomice totiž může region vzkvétat. „Obohacuje nabídku a zvyšuje jeho atraktivitu pro místní i pro turisty a návštěvníky,“ uzavírá Jiří Hlavenka.