Světový lezec Adam Ondra propaguje Brno – a dělá to skvěle

21. října 2020
Světový lezec Adam Ondra propaguje Brno – a dělá to skvěle
Běhá po skalách jako kamzík a láme světové rekordy. Vytváří nové obtížnosti a vládne v boulderingu, na vertikálách i vícedélkových cestách. Přitom se stále vrací do Brna, které má díky němu sportovní hvězdu první velikosti. Podívejte se na jedno z videí, které Adam Ondra poslal do světa a kde propaguje Brno jako místo, kde začal svou lezeckou kariéru.


Adame, máte na kontě spoustu těžkých cest a několikadenních přelezů, ty se ale většinou nacházejí v zahraničí. Jste aktuálně nejlepší světový lezec, a dokonce jste vytvořil novou obtížnost – 9c. Má pro vás ještě vůbec smysl lézt v jihomoravském kraji?  
Jižní Morava je mým domovem, v Moravském krasu jsem začínal lézt a mám to tam moc rád. Strávil jsem tam strašně moc času a kdykoli se vrátím zvenku, cítím v těch místech obrovskou nostalgii. A pocit domova mám až v okamžiku, kdy se vrátím na Moravu, na jih.  

Čím je místní kraj z horolezeckého hlediska specifický? Co vás na něm nejvíc baví?
I v Moravském krasu se najde dost cest, které rozhodně nejsou lehké, jsou stále ještě „nevylezené“, a to hlavně v disciplíně zvané bouldering, kdy se leze bez lana do malé výšky. A v celém Moravském krasu se stále najde hodně zákoutí, která stále skýtají spoustu příležitostí pro nové směry.


Jakou obtížnost má vlastně nejtěžší cesta v jihomoravském kraji a kde je?
Nejtěžší cesta je momentálně cesta s názvem Vasil Vasil a má obtížnost 9b+, v klasifikaci UIAA se jedná o obtížnost 12-. Nachází se ve Sloupu, v propadání Sloupského potoka, přezdívané mezi lezci Staré skály.

Jsou na jihu Moravě dobré podmínky pro začínající lezce?
Pro začínající lezce to tady není úplně ideální, lehčí cesty nejsou dobře zajištěné, a proto je vždy lépe jít se zkušeným lezcem a zkusit si lezení na horním konci lana. Jedinou výjimkou jsou Lažánky u Blanska. I tak ale doporučuji všem zájemcům zajít na umělou stěnu, nechat si vše vysvětlit nebo absolvovat kurz. Umělých stěn je na jihu Moravy už relativně dost.


Jsou Češi velcí lezci? A dá se vůbec o nějaké zemi říct, že je lezeckou velmocí?
V Česku je lezecká komunita poměrně velká, lezení má u nás dlouhou tradici. Populárnější je možná ještě tak ve Francii, Rakousku a v poslední době v Japonsku.

Hodně cestujete. Kolik času vůbec trávíte v zahraničí? A kam jezdíte nejraději?
Řekl bych, že mimo domov strávím tak 150 dní v roce. Většinou se jedná o evropské státy, jmenovitě Rakousko, Itálie, Francie či Španělsko, z těch vzdálenějších pak Norsko. V Evropě je toho k lezení tolik, že mimo Evropu ani nemám moc potřebu cestovat. Ale shodou okolností jsem právě teď, kdy děláme tento rozhovor, v Kanadě.


Přesto se vždy vrátíte na Moravu…
Mám to tam prostě rád. Narodil jsem se tam, mám tu rodinu, mám to tam rád, jsou tu dobré podmínky k tréninku a za humny je Moravský kras… Nejvíc miluji Holštejn, Pálavu, Stránskou skála, vyhlídku nad lomem v Hádech… Navíc mi nesmírně vyhovuje velikost Brna, která je prostě tak nějak akorát. A i když si my Češi pořád stěžujeme, že tu nic nefunguje, já jsem přesvědčen – a zkušenosti ze zahraničí mi to potvrzují – že se u nás prostě žije moc dobře. 

Adam Ondra (* 5. února 1993, Brno) je český lezec, čtyřnásobný mistr světa, který se už ve svých dvanácti letech zařadil mezi deset nejlepších světových lezců na obtížnost. V září 2017 jako první na světě přelezl nejtěžší cestu světa Silence, v letech 2007–2018 byl desetkrát nominovaný na ocenění Salewa Rock Award, pětkrát jej získal. Je držitel ceny Jiřího Gutha-Jarkovského za rok 2017, nejvyššího ocenění Českého olympijského výboru. Přes deset let vede žebříčky skalních lezců a světová média jej nazývají českou senzací sportovního lezení.

Podobné články

Revoluce pod mikroskopem: Elektronová mikroskopie z Brna mění náš každodenní život
1. července 2024
Revoluce pod mikroskopem: Elektronová mikroskopie z Brna mění náš každodenní život
Bez elektronových mikroskopů bychom neměli chytré telefony, mnohé léky, ani moderní materiály. Podívejte se na výběr oborů, které se vyvíjí díky brněnským elektronovým mikroskopům.
Brno je součástí nové české národní AI platformy
26. června 2024
Brno je součástí nové české národní AI platformy

Propojit český akademický, veřejný, soukromý i neziskový sektor, pomáhat formovat a rozvíjet komunitu okolo AI a zastřešit aktivity na podporu tohoto tématu. Nejen o to bude usilovat nově vzniklá Česká národní AI platforma (CNAIP). Sedm zakládajících členů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prg.ai, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Brno.AI, CzechInvest, ICT Unie, BIC Plzeň a MSIC Ostrava –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ stvrdilo svůj záměr spolupracovat podpisem memoranda dne 25. června 2024.