Světový lezec Adam Ondra propaguje Brno – a dělá to skvěle

Běhá po skalách jako kamzík a láme světové rekordy. Vytváří nové obtížnosti a vládne v boulderingu, na vertikálách i vícedélkových cestách. Přitom se stále vrací do Brna, které má díky němu sportovní hvězdu první velikosti. Podívejte se na jedno z videí, které Adam Ondra poslal do světa a kde propaguje Brno jako místo, kde začal svou lezeckou kariéru. Při té příležitosti si také přečtěte rozhovor, který jsme s Adamem vedli před dvěma lety, po e-mailech a který byl určen pro náš sesterský web brnoregion.com.

Adame, máte na kontě spoustu těžkých cest a několikadenních přelezů, ty se ale většinou nacházejí v zahraničí. Jste aktuálně nejlepší světový lezec, a dokonce jste vytvořil novou obtížnost – 9c. Má pro vás ještě vůbec smysl lézt v jihomoravském kraji?  
Jižní Morava je mým domovem, v Moravském krasu jsem začínal lézt a mám to tam moc rád. Strávil jsem tam strašně moc času a kdykoli se vrátím zvenku, cítím v těch místech obrovskou nostalgii. A pocit domova mám až v okamžiku, kdy se vrátím na Moravu, na jih.  

Čím je místní kraj z horolezeckého hlediska specifický? Co vás na něm nejvíc baví?
I v Moravském krasu se najde dost cest, které rozhodně nejsou lehké, jsou stále ještě „nevylezené“, a to hlavně v disciplíně zvané bouldering, kdy se leze bez lana do malé výšky. A v celém Moravském krasu se stále najde hodně zákoutí, která stále skýtají spoustu příležitostí pro nové směry.


Jakou obtížnost má vlastně nejtěžší cesta v jihomoravském kraji a kde je?
Nejtěžší cesta je momentálně cesta s názvem Vasil Vasil a má obtížnost 9b+, v klasifikaci UIAA se jedná o obtížnost 12-. Nachází se ve Sloupu, v propadání Sloupského potoka, přezdívané mezi lezci Staré skály.

Jsou na jihu Moravě dobré podmínky pro začínající lezce?
Pro začínající lezce to tady není úplně ideální, lehčí cesty nejsou dobře zajištěné, a proto je vždy lépe jít se zkušeným lezcem a zkusit si lezení na horním konci lana. Jedinou výjimkou jsou Lažánky u Blanska. I tak ale doporučuji všem zájemcům zajít na umělou stěnu, nechat si vše vysvětlit nebo absolvovat kurz. Umělých stěn je na jihu Moravy už relativně dost.


Jsou Češi velcí lezci? A dá se vůbec o nějaké zemi říct, že je lezeckou velmocí?
V Česku je lezecká komunita poměrně velká, lezení má u nás dlouhou tradici. Populárnější je možná ještě tak ve Francii, Rakousku a v poslední době v Japonsku.

Hodně cestujete. Kolik času vůbec trávíte v zahraničí? A kam jezdíte nejraději?
Řekl bych, že mimo domov strávím tak 150 dní v roce. Většinou se jedná o evropské státy, jmenovitě Rakousko, Itálie, Francie či Španělsko, z těch vzdálenějších pak Norsko. V Evropě je toho k lezení tolik, že mimo Evropu ani nemám moc potřebu cestovat. Ale shodou okolností jsem právě teď, kdy děláme tento rozhovor, v Kanadě.


Přesto se vždy vrátíte na Moravu…
Mám to tam prostě rád. Narodil jsem se tam, mám tu rodinu, mám to tam rád, jsou tu dobré podmínky k tréninku a za humny je Moravský kras… Nejvíc miluji Holštejn, Pálavu, Stránskou skála, vyhlídku nad lomem v Hádech… Navíc mi nesmírně vyhovuje velikost Brna, která je prostě tak nějak akorát. A i když si my Češi pořád stěžujeme, že tu nic nefunguje, já jsem přesvědčen – a zkušenosti ze zahraničí mi to potvrzují – že se u nás prostě žije moc dobře. 

Adam Ondra (* 5. února 1993, Brno) je český lezec, čtyřnásobný mistr světa, který se už ve svých dvanácti letech zařadil mezi deset nejlepších světových lezců na obtížnost. V září 2017 jako první na světě přelezl nejtěžší cestu světa Silence, v letech 2007–2018 byl desetkrát nominovaný na ocenění Salewa Rock Award, pětkrát jej získal. Je držitel ceny Jiřího Gutha-Jarkovského za rok 2017, nejvyššího ocenění Českého olympijského výboru. Přes deset let vede žebříčky skalních lezců a světová média jej nazývají českou senzací sportovního lezení.