Zvyšujeme šance, že v Brně vzniknou další světově úspěšné hry, říká Roman Hladík z Herního klastru

Co je základem úspěchu herního vývoje v #brnoregion?
Jde především o to, zda jsou v regionu studia, která tvoří celosvětově úspěšné hry. A to se v Brně dlouhodobě daří. Kdyby zůstalo u jedné hry, která kdysi zaznamenala úspěch, jako tomu bylo u první Mafie, nebude to stačit. Naštěstí za těch 20 let dalších úspěšných titulů přibývá, a díky tomu roste i motivace lidí v regionu hry dělat. Studia stále hledají nové talentované vývojáře a kdo se chce na tuto profesi dobře připravit, má dnes možnost herní vývoj i řádně vystudovat.

A úspěšné hry lákají do Brna i zahraniční vydavatele?
Ano, pokud tu vznikne nezávislé české studio a vytvoří úspěšnou hru, může o něj projevit zájem zahraniční vydavatel nebo investor. Často to pak končí akvizicí. V současné době tak patří některá studia v Brně pod křídla větších firem, jako je třeba 2K Games, THQ Nordic nebo 505 Games. Poslední dobou projevují svůj zájem také investoři z Číny.

Je to pro místní studia výhoda nebo nevýhoda?
V dnešní době mohou vývojáři své hry vydávat sami přes platformy jako je Steam nebo Epic Store, ale konkurence je velká a často bývá výhodnější navázat spolupráci s vydavatelem, který zajistí hře marketing, a osloví tak větší skupinu potenciálních hráčů. Časem může dojít k hlubší spolupráci a místní studio se stane součástí větší společnosti. Je to podobné jako v jiných IT oblastech, časem společnost expanduje nebo dojde k akvizici s větší nadnárodní firmou. To přináší zřejmé výhody. Ne každá hra se povede a neúspěšný titul může pro nezávislé studio znamenat zánik. Pokud je studio součástí větší společnosti, dokáže takové období překlenout a je stabilnější.

Čeho si zahraniční investoři cení kromě samotných her?
Nejcennější je vždy zkušenost vývojářů, kteří dokázali vytvořit a dokončit hru v dobré kvalitě. To je něco, co nelze získat automaticky, když dáte dohromady úplně nový tým lidí.

Chtějí spíše dlouholeté zkušenosti nebo mladou krev?
Obojí má svou hodnotu. V Brně se můžeme pochlubit odborníky, kteří začínali v 90. letech a mají za sebou řadu úspěchů. Nelze ale vždy spoléhat jen na pár veteránů z oboru, protože náročnost tvorby her se zvyšuje a vývojářské týmy jsou větší než v minulosti. Pokud investoři hledají místo pro jejich další aktivity, zajímá je mimo jiné to, v jakém stavu je v regionu vzdělávání, a zda dokáže zajistit přísun mladých a talentovaných vývojářů pro jejich projekty.
 

Vzdělávání v oboru herního vývoje

Jak je na tom Brno s přísunem nových talentů?
Přísun nováčků je v Brně dobře nastartovaný. Našli se tu pedagogové, kteří se zasadili o vznik oborů přímo vyučujících herní vývoj. Kromě vysokých škol, kde se učí již delší dobu, se objevuje tato výuka i na středních školách. Věřím, že další školy a obory se budou přidávat, a doplní tak celý vzdělávací ekosystém v regionu.

Co by v oblasti vzdělávání bylo ještě třeba udělat?
Dlouhodobě se potýkáme s nedostatkem pedagogů a profesionálové z oboru se ve větší míře ještě neodhodlali k tomu, aby své znalosti předali studentům ve školách. Myslím, že celý game dev by to výrazně posunulo. Studia se stále potýkají s nedostatkem vývojářů, momentálně jsou schopna zaměstnat všechny z oboru. A proto je zde prostor i pro rozšíření kapacit na straně vzdělávání.

Jaká je v tom úloha Herního klastru?
Rozvíjet možnosti vzdělávání je jedním z našich cílů. Herní klastr sdružuje dobrovolníky z nejrůznějších oblastí herního průmyslu a jedinečným způsobem tak propojuje profesionály, pedagogy, organizátory akcí, propagátory i novináře. To samo o sobě dává možnost vzniku různých projektů, které podporují nejen vzdělávání v oboru herního vývoje. Stejně tak je důležité zvýšit povědomí veřejnosti o herním vývoji v regionu a nalákat tak další potenciální zaměstnance nebo studenty.

Jak konkrétně to děláte?
Jedna z největších akcí je třeba Game Access Connect, kde má široká veřejnost možnost nahlédnout pod pokličku herního vývoje, prezentují se zde školy a studentské hry. Dále to byla třeba výstava studentských her Kompas anebo chystaná výstava v ulicích o historii her v #brnoregion.

Pro studenty, ale i zkušené vývojáře může být zajímavý Brno Game Jam, který pořádáme každý rok. Je to obdoba hackathonu, kde mají vývojáři za úkol vytvořit hru na dané téma ve velmi krátkém časovém úseku.

Nějakou dobu už také běží projekt Herního inkubátoru. Menší týmy zde pracují na svých projektech, mají k dispozici zkušené mentory a prostory zdarma. Cílem je hru připravit na vydání nebo oslovit případné investory.
 

Jsou akce a možnosti vzájemného propojení lidí lákadlem pro nové talenty?
Komunitu herních vývojářů v Brně vnímám jako unikátní v rámci České republiky. O vznik a udržení aktivní komunity herních vývojářů se zasadil především Zdeněk Záhora a Jakub Bedecs. Právě oni organizují pravidelné měsíční meetupy, ale i větší akce. Za pozornost stojí konference Game Access, která dokáže přilákat až dva tisíce návštěvníků z tuzemska i zahraničí. Dále pak třeba menší festival Gamer Pie.

Jak vidíte budoucnost herního vývoje v regionu?
Našim cílem je rozvinout celý vzdělávací ekosystém tak, aby uspokojil potřeby existujících studií a případně, aby byl v regionu přebytek vývojářů. To by mělo vytvořit prostor pro vznik nových vývojářských týmů a zvýšit tak šance, že v Brně vzniknou další světově úspěšné hry.

Ekosystém herního průmyslu v Brně

Jak taková spolupráce jednotlivých aktérů ekosystému probíhá?
Co možná herní průmysl odlišuje od ostatních odvětví v regionu je to, že hry obvykle míří na celosvětový trh. Nevzniká tak přímá konkurence a dovoluje nám to se domlouvat na společných cílech. To může být právě celkové zlepšení podmínek pro naše odvětví, naplnění pracovního trhu a podobně.
 
Co dalšího v tom hraje roli?
Důležitá je pro nás podpora Jihomoravského kraje, města Brna a inovační agentury JIC. Právě díky JICu a podpoře Zdeňky Kujové před lety vznikl ze skupiny nadšenců spolek Herní klastr. Bez podobného impulzu by také nemohl vzniknout projekt Herního inkubátoru Gamebaze.

Na co jste Vy osobně nejvíc hrdý?
Jsem rád, že se v regionu daří rozvíjet vzdělávání v oboru herního vývoje, že je komunita stále aktivní, a díky tomu se rozšiřují řady vývojářů. Celkově to přispívá k lepší dynamice celého odvětví. Důležitá je pro mě taky výměna energie mezi jednotlivými lidmi. Díky tomu, že se potkáváme a spolupracujeme, tak máme cennou zpětnou vazbu. Dostáváme zkrátka něco nazpět.

Je to něco, co Vás osobně motivuje k práci v Herním klastru?
Díky Petru Vochozkovi, který založil Illusion Softworks, jsem před více než 25 lety dostal příležitost se zapojit do vývoje her, které dobily svět. Teď jsem v pozici, kdy mi má práce dovoluje zprostředkovat podobnou možnost začínajícím vývojářům. To je můj hnací motor pro práci v Herním klastru i v herním vývoji jako takovém.

A na co se těšíte v oblasti vývoje her z hlediska nových technologií?
Do budoucna asi uvidíme rozvoj her na VR platformách, které jsou zatím pořád spíše okrajovou záležitostí. Nové přístupy může do hraní her přinést také technologie umělé inteligence. Možná se blíží doba, kdy půjde smysluplně komunikovat s počítačem pomocí řeči a můžeme se tak dočkat nového žánru konverzačních her. Mluvené slovo by se mohlo stát celým novým ovládacím interface, a to může být opravdu zajímavá výzva do budoucna. Navíc v tomto lze taky těžit z propojení v regionu a spolupracovat s technologickými firmami, které se v Brně takovými inovacemi zabývají.

Autor:
Jana Pokorná
pokorna@jic.cz