Brněnské nemocnice zkoumají covid-19, získaly na to přes 20 milionů

30. března 2022
Fakultní nemocnice Brno a Fakultní nemocnice u svaté Anny získaly grant pro několik projektů, které se věnují výzkumu onemocnění covid-19. Věnují se hledání předpokladů pro těžký průběh nemoci, roli imunitního systému pro poškození myokardu nebo diagnostice superinfekcí u ventilovaných pacientů.
Brněnské nemocnice zkoumají covid-19, získaly na to přes 20 milionů

Soutěž ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích v oblasti covid-19 vyhlásilo Ministerstvo zdravotnictví na podzim roku 2021 a výsledky přinesly do #brnoregion miliony korun. Z 53 doručených návrhů uspěly před hodnotící komisí hned tři projekty FN u svaté Anny, jeden projekt Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a jeden projekt FN Brno. V dalších třech úspěšných projektech pak působí FN Brno jako spolunavrhovatel.

Právě o projektu FN Brno jsme si povídali s MUDr. Milanem Sovou, přednostou Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy, jehož tým pracuje na projektu Prediktivní biomarkery závažnosti a odpovědi na terapii, který má pomoct identifikovat pacienty, u nichž hrozí střední nebo těžký průběh nemoci.



Co je cílem výzkumu?
Víme, že drtivá většina pacientů s covidem má dnes už lehký průběh, proto nás zajímá, jak identifikovat skupinu těch, kteří budou mít středně těžký nebo těžký průběh. V budoucnu tak snad budeme schopni provést na ambulanci jednoduché vyšetření a přizpůsobíme tomu následnou léčbu.

Jakým způsobem budete biomarkery zjišťovat?
Byli bychom rádi, kdybychom potřebné biomarkery našli třeba v krvi, ať už to budou různé působky (pozn.: látka vznikající v organismu a působící na jeho různé části) nebo hormony. Další věc, na kterou se zaměřujeme, je genetika. I v rámci covidu bude hrát genetika poměrně silnou roli, takže součástí projektu bude i hodnocení genetického pozadí pacientů.

Jak dlouho má projekt trvat?
Samotný grantový projekt trvá dva roky, ale my už covid zkoumáme od jara 2020., kdy jsme měli první skupiny pacientů v postcovidových poradnách. Výzkum běží kontinuálně a aktuální projekt je jen jedním ze střípků mozaiky, kterou skládáme dohromady.


Co se vám už podařilo od roku 2020 vybádat?
Jedním z podstatných závěrů je to, že u většiny pacientů klinické postcovidové změny mizí. V médiích i u pacientů panuje představa, že když máte jednou covid, musíte po něm mít trvalé potíže. To není pravda. V drtivé většině postcovidové potíže zmizí, hlavně ty plicní. To se netýká případů, kdy jsou plíce zničené a objeví se na nich jizvy, ale to, že má pacient třeba přetrvávající pocit únavy, u většiny lidí odezní.

A jaká bude podle vás budoucnost covidu?
Nikdo samozřejmě neví přesně. Jak řekl Woody Allen: když chcete rozesmát Boha, sdělte mu své plány. Ale většina vědecké komunity si myslí, že covid bude mít tendenci se posunout ke klasické respirační infekci, sezónnosti a upřímně si nemyslím, že tenhle podzim bude covid představovat nějaký větší problém.

Podobné články

[tech.eu] Brno’s “dynamic startup scene” on the charge
8. ledna 2025
[tech.eu] Brno’s “dynamic startup scene” on the charge
Brno rivals more well-known startup hubs across Europe.
Na CEITEC VUT vyvíjí implantovatelná zařízení nabíjená mobilním telefonem
18. listopadu 2024
Na CEITEC VUT vyvíjí implantovatelná zařízení nabíjená mobilním telefonem
V rámci projektu OPTEL-MED pracují vědci pod vedením Erica Głowackeho na vývoji malého implantovatelného zařízení, které by mohlo usnadnit život pacientům s Crohnovou chorobou, depresemi nebo chronickými bolestmi. Přitom se dá napájet třeba světlem z mobilního telefonu. Co Erica Głowackeho na jeho práci nejvíce baví a proč se mu líbí v Brně?