Česko světovou velmocí výzkumu AI. Dokazuje to mezinárodní workshop JSALT 2025 na FIT VUT

Brno a Česká republika v letních týdnech potvrdí svou pozici světového centra výzkumu v jedné z klíčových oblastí AI. Ve dnech 23. června až 1. srpna 2025 bude FIT VUT hostit více než 100 světových odborníků na poli řečových a jazykových technologií. Významný workshop Jelinek Summer Workshop on Speech and Language Technology (JSALT) organizuje americká Johns Hopkins University ve spolupráci s partnery evropského projektu ESPERANTO.

Brněnská Fakulta informačních technologií VUT se hostitelem nestává náhodou – pro vysokoškolskou instituci jde o ocenění úspěšné činnosti zdejší výzkumné skupiny BUT Speech@FIT a jejího vedoucího Jana Černockého. Vědeckým ředitelem skupiny je Lukáš Burget. Černocký, Burget a bývalý člen skupiny Pavel Matějka jsou řazeni do stovky nejvlivnějších světových výzkumníků v oblasti rozpoznání řeči.
 

Řeč je plná dat – a v Brně vědí, jak je těžit

Dolování dat z řeči, sofistikovaněji řečeno výzkum strojového učení aplikovaného na lidskou řeč a jazyk – tak by se dalo jednoduše popsat to, čemu se Černocký a jeho spolupracovníci řadu let na půdě brněnského VUT věnují a v čem dosáhli takových úspěchů, že dnes český výzkum patří mezi pětici nejlepších ve světě. Co lze vlastně z řeči „vydolovat“? Klíčová slova, věk mluvčího, pohlaví, emoce, socio-ekonomická data…
 

Komunikace člověka a stroje pomocí řeči nebo textu není abstraktním vědeckým tématem, pracuje s ní každý webový prohlížeč nebo sociální síť. Většina z nás používá hlasové asistenty, diktování zpráv, navigaci, mnozí se už setkali s ověřováním mluvčího (např. u bankovních služeb). Výsledky výzkumu se mohou promítat také do automatického titulkování, zjednodušení přijímání hovorů na tísňových linkách, zefektivnění psychoterapeutických sezení, do komunikace mezi dispečery a piloty leteckého provozu, ovšem i do bezpečnostního sektoru. V posledních letech se do popředí derou nová témata, jako je třeba boj proti hlasovým deepfake. Za technologickými převraty nedávné minulosti přitom hledejme českou stopu.

Česká a brněnská stopa ve zpracování řeči

Podíl českých vědců na rozvoji řečových a jazykových technologií není veřejnosti znám tak, jak by si zasloužil. V máločem jsme totiž podobně světoví. Brněnská skupina BUT Speech@FIT je vlajkovou lodí oboru. Její počátky sahají až do roku 1997, kdy Jan Černocký působil na brněnské Fakultě elektrotechniky a informatiky VUT. Začátky byly organizačně – a hlavně pak finančně – náročné. Zlom přinesla zahraniční spolupráce.
 

Aktuálně má Černockého tým 30 členů deseti národností, mezi nimiž najdeme zkušené výzkumníky i doktorské studenty. Internacionalizace je podle Jana Černockého podmínkou vědeckého pokroku: „Je to pro nás v České republice asi jediná šance. Internacionalizace působí zpětnovazebně a vyplatí se. Odborně i lidsky.“ Brno sice není univerzitním Oxfordem, ale v některých oborech zdejší věda exceluje. Skupina BUT Speech@FIT si na zájem zahraničních pracovníků stěžovat nemůže.

 

Akce, na níž se rodí budoucnost

Černocký s oblibou tvrdí, že na to, jak je Česká republika malou zemí, je pozice jeho oboru opravdu silná. V mezinárodní komunitě se ví, že se řečové technologie rozvíjejí v USA, Číně… a v Česku. Brno se už v minulosti díky skupině BUT Speech@FIT stalo dějištěm světových akcí. „Pořádání JSALTu je jednou z pomyslných medailí, které má naše skupina na krku,“ je si významu události vědom Černocký.
 

Šestitýdenního výzkumného workshopu se zúčastní stovka světových odborníků. Účastníci jsou rozděleni do čtyř týmů, které se budou věnovat vybraným výzkumným tématům. Patří mezi ně zlepšení schopnosti velkých jazykových modelů (např. známý ChatGPT) důsledně dodržovat zadané role během delších interakcí (třeba simulace rozhovoru pacient–lékař) nebo zjednodušení a zefektivnění rozpoznávání mluvené řeči ve složitých scénářích, jimiž jsou schůzky s velkým počtem účastníků konané v rušném prostředí.
 

Cílem workshopu, který se koná za podpory projektu OP JAK a pod záštitou města Brna a Jihomoravského kraje, je posunout hranice výzkumu, podporovat mezinárodní vědeckou spolupráci a zapojit doktorské a magisterské studenty, kteří tak získávají neocenitelný odborný mentoring. Spousta dnes existujících technologií má své kořeny ve výzkumu a spolupracích, které se nastartovaly na JSALTu. Příkladem za všechny je systém pro automatický překlad, který najdeme třeba v Google Translate. „Workshop propojí šikovné lidí z celého světa. A někdy se do roka a do dne objeví výsledek, který postaví dosavadní technologii na hlavu,“ uzavírá Černocký.
 

Mimochodem, JSALT má zmiňovanou českou stopu vepsanou už ve svém názvu, který připomíná česko-amerického vědce Fredericka (Bedřicha) Jelinka, rodáka z Kladna a průkopníka výzkumu rozpoznávání řeči s využitím statistických metod. Jelinkova rodina po komunistickém puči opustila Československo a zamířila za oceán. Jelinek dlouhá léta vedl řečový výzkum ve společnosti IBM a na Johns Hopkins University. Je symbolické, že akce se jménem českého rodáka je pořádána právě na FIT VUT, fakultě, která se stala jedním ze světových center výzkumu využití umělé inteligence pro práci s řečí a přirozeným jazykem.