Přístupů k cirkulární ekonomice je několik. Některé mají větší dopad, některé menší. A tak je to v pořádku. Mozaika udržitelnosti se chtě nechtě skládá z drobných střípků. Může jít o nové technologie, které dokáží vyčistit použité materiály a připravit je k opětovnému využití. Může jít o projekty recyklace či upcyklace. Může jít o firmy, které nabízejí alternativu k produktům na jedno použití.
A svoji kapitolu píše také stavební průmysl, kde se často jedná o využití a rekonstrukci stávajících budov nebo o cílené využívání recyklovaných stavebních materiálů. Přístupů k cirkulární ekonomice je mnoho. A existujících a velmi inspirativních projektů v #brnoregion také. Rozhodně víc, než dokážeme pojmout na tomto prostoru. Berte proto následující řádky jen jako malou ochutnávku.
Technologie
HUTIRA: zelenější a decentralizované vodárenství
V Česku (i po světě) dramaticky ubývá zásob spodních vod. Ročně u nás naprší asi 18 miliard kubíků vody. Jenže zhruba 17 miliard steče bez užitku do řek a moří. Využívat povrchovou vodu se tak nabízí – obzvlášť, když existují vyspělé technologie, které povrchovou vodu umí vyčistit do kvality vody pitné.
Jednu takovou vyvinula brněnská firma
HUTIRA, která se snaží o decentralizaci vodárenství.
„Chceme, aby se diverzifikovaly zdroje pitné vody. V oblastech, kde je to jen trochu možné, bychom měli využívat vodu, která naprší, a šetřit tak vzácnou podzemní vodu pro další generace,“ upozorňuje ředitel společnosti HUTIRA Radek Kundrata.
Veřejná koupaliště také musí ze zákona podle počtů návštěvníků průběžně obměňovat vodu. Kontejnerová čistička přitom dokáže přímo v místě vrátit vodě kvalitu – a cirkulace tak ušetří mnoho tisíců litrů vody. V HUTIRA vyvinuli i pojízdnou čističku, která dokáže extrémně špinavou vodu proměnit na pitnou kdekoliv je zrovna potřeba.
WERELDO: smart logistika a méně kamionů na silnicích
U každého výrobku, který kupujete, platíte pětinu ceny za jeho dopravu. Pokud se smíříte s ekonomickou stránkou, měli byste znát i tu ekologickou. Tato doprava je totiž velmi neefektivní, každý třetí kamion jezdí po silnicích prázdný. Důvodem je fakt, že kombinace tras plánují lidi z masa a kostí. A právě to se rozhodli změnit ve
Wereldo.
Vyvinuli software, který dokáže vypočítat nejlepší trasu – ať už z pohledu peněz, tak i efektivity.
„Pokud budete mít 5 zastávek na cestě z místa A do místa B, máte několik set možností, kudy jet. Člověk tedy udělá nějaký odhad, ale nikdy neudělá nejlepší možné řešení,“ vysvětluje CEO Wereldo Tomáš Zahradník. Software od Wereldo to umí, a šetří tak nejen klientům peníze, ale nám ostatním i životní prostředí.
rPET: bottle to bottle. První uzavřené kolečko PET lahví
Materiál PET má jednu velmi dobrou vlastnost. Když ho roztavíte a znovu zušlechtíte, dá se recyklovat donekonečna. Jen málokdo ho ale umí kvalitně vyčistit tak, aby byl znovupoužitelný v potravinářství – tedy aby se konkrétně třeba PET lahve vrátily do oběhu zpátky jako PET lahve. Změnit situaci v Česku se rozhodli rosičtí
rPET. Koupili technologii z Rakouska a jako první v Evropě ji použili pro výrobu regranulátu v rPET kvalitě – tedy v kvalitě „bottle to bottle“ (z láhve láhev).
„Klasický způsob polymerace je v pevném stavu. U nás probíhá ve stavu tekutém. Díky nejlepší možné kvalitě recyklace je možné opětovné použití materiálu v potravinářském průmyslu,“ vysvětluje jednatel firmy rPET Jiří Hudeček. Ročně zpracují a pošlou zpátky do oběhu 16 tisíc tun materiálu. „Dlouhodobě by mělo být v Česku k dispozici až 36 tisíc tun materiálu, jsme tedy zhruba na 50 % kapacity,“ vypočítává Jiří Hudeček. Cílem společnosti rPET je uzavřít cirkulární kolečko PET lahví (minimálně) v České republice.
4M SOLUTIONS: Z nejšpinavějšího plastu nový zdroj
Blanenští
4M SOLUTIONS se na poli plastů vrhli do té nejšpinavější práce: do recyklace starých tonerů a vysloužilých elektrospotřebičů. Jde o velmi komplikovanou směs materiálů, která kromě mnoha druhů plastů obsahuje také gumu, nejrůznější pěny, fólie, kovy a prach. Oddělit materiály od sebe tak není zrovna jednoduchý úkol.
„Mám rád výzvy, a vybírám si proto ty nejsložitější cesty, kterými se nikomu nechce jít,“ usmívá se zakladatel firmy Petr Abrahám.
V prvním cyklu ze směsi vytáhnou lehké frakce a směsici plastů, kterou pak v další fázi roztřídí pomocí hydrodynamiky.
„Jednotlivé částice nabíjím až padesáti tisíci volty, získají kladný nebo záporný náboj, a díky tomu se od sebe dostanou jednotlivé materiály,“ vysvětluje Petr Abrahám. Jedná se především o ABS, polystyren a polypropylen, kterých je na trhu nedostatek. Na začátku jsou hromady špinavých strojů, na konci hromádky čisté suroviny, která se vrací zpátky do oběhu. Skoro se nabízí otázka: Proč to dělat jednoduše neudržitelně, když to jde složitě cirkulárně?
Upcyklace/recyklace
NAHAKU
Co by pro 99 % lidí byl odpad, stává se pod rukama šikovných kreativců top designovými kousky. Brněnská designérská dvojice
NAHAKU vytváří z vysloužilých hasících přístrojů mísy a vázy. Dvacetilitrovou láhev na prosecco přetavili na svítidlo PETing. Zvládají pracovat s nejrůznějším odpadem, aktuálně ale mladé designéry nejvíc baví plast.
„Pracujeme na vývoji unikátních plastových desek. Když je prosvítíte, vytvoří velmi podobný efekt jako onyx,“ vysvětluje autor projektu, designér Josef Rozehnal. Na trh je chtějí uvést pod novou značkou Oplanepla.
Doposud navrhli a realizovali několik desítek instalací v soukromých interiérech, bistrech nebo barech. Jejich cílem přesto není zvelebovat domovy nebo provozovny pro pár zapálených fanoušků designu. Míří mnohem výš. Chtějí se dostat do řetězců typu IKEA, Lidl nebo Bauhaus.
„Ne kvůli tomu, abychom se poplácali po rameni. Ale proto, aby si i široká veřejnost mohla dopřát funkční produkty, které budou dobře vypadat a mít i vyšší přidanou hodnotu,“ uzavírá Josef Rozehnal.
ARCHITEKTURA
KOGAA
Architektonické studio
KOGAA se do myslí veřejnosti jako udržitelně smýšlející už několikrát – kromě jiného v roce 2018. Tehdy architekti vdechli život bývalému lihovaru v centru Brna a přetavili ho v multifunkční centrum. O tři roky později se podíleli na proměně budovy bývalých industriálních skladů na designové loftové bydlení. Za projekt získali Cenu Ministerstva Průmyslu a obchodu České republiky.
Oceňovaní architekti jsou přesvědčení o tom, se role architektů změnila. Už nemůžou řešit jen to, jak budova vypadá. Musejí umět naplánovat i její využitelnost a udržitelnost.
„A to nejen v otázce životního prostředí, ale i udržitelnost finanční. Dělat krásné věci nestačí, to je jen nutné minimum,“ říká k tomu spoluzakladatelka studia
Alexandra Georgescu.