Jak zvýšit výkon firmy? Formulovat silnou vizi.

29. ledna 2020
Správně nastavená vize rovná se dobrá výkonnost firem. Výsledky průzkumu, který jsme předminulý rok provedli ve více jak stovce firem na území Jihomoravského kraje, ukázaly, že vize a výkon firmy spolu velmi úzce souvisí. Firmy s nejasnou, nekonkrétní nebo žádnou vizí jsou méně výkonné a naopak.
Jak zvýšit výkon firmy? Formulovat silnou vizi.

Firemní i osobní vize jsou si velmi podobné. Kdo nemá jasnou vizi a cíl, nemá čeho dosahovat a chybí mu potřebný „motor“, který by ho hnal kupředu. Z průzkumu, který jsme prováděli u 102 firem, vyplynulo, že vedle existence samotné vize je důležitá i její správná formulace a ukotvení v rámci firmy. Prázdná vize přináší podle výsledků průzkumu výkonnost stejně nízkou, jako když podniky nemají vizi žádnou. „Vize, kterou firma ve skutečnosti nežije a jen si ji napíše na zeď a dá do patiček emailů, je jen takové falešné pozlátko,“ potvrzuje Michal Hrabí ze společnosti Phonexia, která se průzkumu také účastnila a umístila se v hodnocení na předních příčkách.

Výkon není obrat 

Jak se výkonnost podniků měří? Použili jsme koncept tzv. Balanced Scorecard, pro který je důležitý pohled na čtyři podnikové perspektivy: finanční, zákaznickou, procesní (inovační) a na perspektivu lidských zdrojů. Výzkum se tedy nezaměřoval pouze na finanční stránku firem. Sledoval je jako celek, hodnotil, jaké jsou jejich priority a jak funguje strategický management.

Na základě získaných dat jsme firmy rozřadili do tří výkonnostních kategorií. Rating A získaly firmy s vysokou výkonností (celkem 31 firem), rating B dostaly firmy se střední výkonností (celkem šlo o 46 firem) a rating C patřil firmám s nízkou výkonností (celkem se jednalo o 25 firem).

Pětina firem nemá vizi vůbec 

Žádnou nebo nejasnou vizi (na dalších pět až deset let) nemá celkem 19 firem. Dvě z nich se i přesto zvládly probojovat do ratingu A, zbylých 17 ale automaticky spadlo do hodnocení B a C. Vize (a tedy i pomyslný motor pro výkonnost) přitom může být pro každou firmu různá. Hned deset áčkových firem uvedlo jako základ své vize technologický posun či upgrading firmy. Pět firem táhne kupředu vize lídra ve svém oboru a stejný počet firem motivuje vidina stát se lídrem ve stávající oblasti produkce. Pro firmy je důležitá také touha po expanzi na trhu. 

Vize jako vedlejší produkt 

Firma Phonexia, která je dodavatelem technologií na zpracování řeči, si svoji vizi vytvořila asi před třemi lety při rebrandingu firmy více méně náhodou. Vyplula při revizi firemní strategie jako takový vedlejší produkt. Cílem společnosti bylo stát se preferovaným evropským dodavatelem řečových technologií pro partnery po celém světě – a to se podařilo. Do tří let tedy firma svoji vizi (ač podle vlastního hodnocení ne zcela dokonalou) naplnila a nyní se chystá posouvat ji dál. „Máme tři týmy s velmi silnou produktovou vizí, kterou momentálně ještě ladí. V následujícím období dojde ke tvorbě zastřešující, celofiremní vize,“ vysvětluje Michal Hrabí. 

Silná vize obsahuje nejčastěji upgrading 

Mají silné vize něco společného? Celkem osmnáct firem ve své vizi zmiňuje upgrading jako prvek, který je žene kupředu. 

Funkční (nebo mezisektorový) upgrading plánuje celkem osm oslovených firem. Co je čeká? V konkrétním období mají v plánu zavést nové aktivity – postupně se kromě výroby zaměří třeba na servis nebo využijí své dovednosti pro výrobu zcela nového zboží. Z pouhého distributora se při tomto procesu může stát firma, která se zabývá vývojem produktů v příbuzném oboru. Ostatně i Phonexia se chce podobným způsobem dál posouvat. „Už nechceme být jen dodavatelem technologií, chceme poskytovat i konkrétní řešení a další služby,“ upřesňuje Michal Hrabí. 

Produktový upgrading má ve své vizi sedm firem. Jejich cesta tedy spočívá ve zvýšení kvality výrobků. Firmy se při něm zaměřují na vývoj komplexnějších produktů, které zákazníkům nabídnou další přidanou hodnotu.

Nástupnictví je problém 

Z průzkumu také vyplynula zajímavá tendence – bez vize bývají velmi často malé české firmy. U devatenácti firem s nejasnou vizí hraje velmi často negativní roli problematika nástupnictví. Dlouhodobější horizont je složitý především pro malé firmy, které vznikaly po revoluci. Po třiceti letech podnikání se jejich majitelé pomalu blíží k momentu, kdy je potřeba firmu předat dál. Jejich hlavní vizí je často tedy „pouze“ to, aby předání proběhlo hladce, případně aby firmu prodali a stabilizovali její další vývoj. 

Přibližně 40 % firem pak ve své vizi uvádí obecné formule – růst obratu nebo objemu výroby, investice do provozovny, optimalizace procesů nebo stabilizace firmy na trhu. Vize tedy není jasně ukotvená a nepřináší jim kýžený úspěch. Podle výsledků průzkumu je přitom vize základní stavební kámen pro rozvoj firmy, firemní kultury i strategického řízení a plánování.

Vize místo šéfa 

Phonexii se díky revizi firemní strategie podařilo přitáhnout nové a šikovné zaměstnance. Správně nastavená vize ale podle Michala Hrabího přináší nejen šikovné lidi, ale také větší samostatnost zaměstnanců. „Každý zaměstnanec ve firmě – od člověka na recepci, přes programátora až po ředitele – činí každý den nějaká rozhodnutí. Přestože třeba dělá jen dílčí rozhodnutí, vize ho svým způsobem vede. Nemusí se pořád chodit vyptávat nějakého svého supervizora, jak kterou situaci vyřešit. Pokud lidé vědí, co je firemní vize, umějí se rozhodovat v souladu s ní,“ zamýšlí se Michal Hrabí. Pokud to tak není, tak ony nápisy na zdi ztratí svůj skutečný obsah a stanou se z nich prázdné fráze. Zaměstnanci si pak podle Hrabího nedokážou představit, jak vizi uplatnit ve své každodenní práci. Zároveň si je vědom toho, že je potřeba se k vizi pravidelně vracet a ověřovat si, že je stále platná. „To čeká i nás ve Phonexii. Myslím si ale, že jde hlavně o to, jestli z vás lidé cítí, že sám vizi máte. Když ji nemáte, nic z vás nezáří,“ uzavírá Michal Hrabí.

Stáhněte si prezentaci s výsledky mapování.

 

 

 

 

 

Podobné články

Georg Placzek: Čech, který stál u zrodu atomové bomby
17. prosince 2024
Georg Placzek: Čech, který stál u zrodu atomové bomby

Byl věrným přítelem Alberta Einsteina, inspiroval Nielse Bohra a spolupracoval s Robertem Oppenheimerem. Jeho děda, amatérský vědec se přátelil s Mendelem. Georg Placzeck byl výtečný fyzik s obrovským kulturním a politickým přesahem a také pravděpodobně jediný občan Československa a východní Evropy, který se coby vedoucí pracovník zúčastnil projektu Manhattan.

Čipová revoluce z univerzitního Brna: Tensor Ventures a andělští investoři vložili téměř 14 milionů korun do DYNANIC z VUT
28. listopadu 2024
Čipová revoluce z univerzitního Brna: Tensor Ventures a andělští investoři vložili téměř 14 milionů korun do DYNANIC z VUT

Brněnský startup DYNANIC, vzniklý na půdě Vysokého učení technického (VUT), získal investici ve výši 550 tisíc EUR (téměř 14 milionů Kč) od deeptechového fondu Tensor Ventures a skupiny andělských investorů z řad bývalých odborníků z firem Dell, AMD, Intel a Hewlett Packard Enterprise. Jedná se o první investici Tensor Ventures v rámci nově otevřeného druhého investičního fondu.