Mladá brněnská vědkyně získala Cenu vlády nadanému studentovi. Motivuje ji k další práci v oblasti teoretické informatiky
Zapojila jste se do výzkumu už na začátku bakalářského studia, což není obvyklé. Co Vás k tomu vedlo?
Už v matematické třídě na gymnáziu jsem si zvolila Fakultu informačních technologií také proto, že má možnost projektové praxe a brzy se dá zapojit do výzkumu. Musím ale říct, že po roce studia jsem k tomu ztratila odvahu. Měla jsem sice výborné studijní výsledky, ale jiné je, něco se naučit než něco vymyslet. Díky mé aktivitě v hodinách diskrétní matematiky mě ale přímo oslovil Ondřej Lengál společně s Vojtěchem Havlenou z výzkumné skupiny VeriFIT, a stala jsem se tak součástí týmu zaměřeného na teoretickou informatiku.
Čemu se tedy ve výzkumné skupině teď už třetím rokem věnujete?
Zabývám se optimalizací algoritmů pro komplementaci omega automatů, které se používají mimo jiné při verifikaci programů. Tedy ověření, zda nějaký program splňuje danou vlastnost a chová se tak, jak by měl. Může se přitom jednat o programy z jakéhokoliv odvětví. Naše práce spočívá v podstatě v tom zkracovat dobu běhu a spotřebu výpočetní paměti, která souvisí s vysokou složitostí naprogramovaného algoritmu.
Jak náročné je pro vás skloubit vědeckou činnost s průběhem studia?
Náročné to je, ale výhodu mám v tom, že mě to baví. I když ke mně konkrétní téma výzkumu přišlo, tak je to v oblasti, která je hodně abstraktní, vyžaduje vyvíjet různé scénáře, zapojit logiku. To je mi velmi blízké. A to skloubení souvisí také s tím, že výsledky naší práce, včetně celosvětově uznávaných publikací, jsem zahrnula do vlastní bakalářské práce.
Za bakalářskou práci jste získala Cenu děkana, na svém kontě máte řadu dalších ocenění. Teď přibyla i Cena vlády pro nadaného studenta. Co to pro vás osobně znamená?
Ona ta uznání přichází vždy až po opravdu delší, usilovné práci. Proto to vnímám jako její zúročení, což mi pomáhá držet fokus. Zároveň je to pro mě silná motivace pokračovat.
Co na vás ostatní nejvíce oceňují? Hraje roli i téma žen ve vědě?
Myslím si, že je méně obvyklé zapojit se do výzkumu už během bakalářského studia. Tu linku žen ve vědě nevnímám jako stěžejní. Už na gymnáziu jsem nebyla jediná holka v matematické třídě, a i teď na VUT to je pro mě naprosto přirozené. Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, že jsou nějaká odvětví vhodná nebo nevhodná pro ženy nebo pro muže. Ráda ale budu inspirací pro ostatní, kteří si to třeba myslí.
Jaké máte plány do budoucna?
Dovedu si pro sebe představit vědeckou dráhu, bylo by to asi přirozené. Zároveň jsem ale člověk, kterého vždy bavilo více věcí. Takže to nechávám ještě otevřené. Souvisí to i s tím, že pokračuji v dosavadní práci. Vývoj algoritmu může být na dlouhou dobu. Dokud jsou nápady, tak jsme stále ve fázi, kdy se dá vylepšovat. Zároveň se snažíme algoritmus upravovat ještě pro další využití. Práce je tak pořád hodně a já se na ni těším.
Podobné články
Propojit český akademický, veřejný, soukromý i neziskový sektor, pomáhat formovat a rozvíjet komunitu okolo AI a zastřešit aktivity na podporu tohoto tématu. Nejen o to bude usilovat nově vzniklá Česká národní AI platforma (CNAIP). Sedm zakládajících členů – prg.ai, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Brno.AI, CzechInvest, ICT Unie, BIC Plzeň a MSIC Ostrava – stvrdilo svůj záměr spolupracovat podpisem memoranda dne 25. června 2024.