Mladá brněnská vědkyně získala Cenu vlády nadanému studentovi. Motivuje ji k další práci v oblasti teoretické informatiky

10. února 2023
Cena vlády nadanému studentovi putuje do Brna. Rada pro výzkum, vývoj a inovace ji za rok 2022 navrhla udělit studentce Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně Barboře Šmahlíkové. Ta se už během bakalářského studia zapojila do vývoje algoritmů pro komplementaci omega automatů. A v celosvětově uznávaném výzkumu pokračuje nadále. „Všechna ocenění jsou pro mě důkazem, že jdu správným směrem a zároveň motivací do budoucna,“ říká 22letá vědkyně.
Mladá brněnská vědkyně získala Cenu vlády nadanému studentovi. Motivuje ji k další práci v oblasti teoretické informatiky

Zapojila jste se do výzkumu už na začátku bakalářského studia, což není obvyklé. Co Vás k tomu vedlo? 
Už v matematické třídě na gymnáziu jsem si zvolila Fakultu informačních technologií také proto, že má možnost projektové praxe a brzy se dá zapojit do výzkumu. Musím ale říct, že po roce studia jsem k tomu ztratila odvahu. Měla jsem sice výborné studijní výsledky, ale jiné je, něco se naučit než něco vymyslet. Díky mé aktivitě v hodinách diskrétní matematiky mě ale přímo oslovil Ondřej Lengál společně s Vojtěchem Havlenou z výzkumné skupiny VeriFIT, a stala jsem se tak součástí týmu zaměřeného na teoretickou informatiku. 

Čemu se tedy ve výzkumné skupině teď už třetím rokem věnujete? 
Zabývám se optimalizací algoritmů pro komplementaci omega automatů, které se používají mimo jiné při verifikaci programů. Tedy ověření, zda nějaký program splňuje danou vlastnost a chová se tak, jak by měl. Může se přitom jednat o programy z jakéhokoliv odvětví. Naše práce spočívá v podstatě v tom zkracovat dobu běhu a spotřebu výpočetní paměti, která souvisí s vysokou složitostí naprogramovaného algoritmu. 

Jak náročné je pro vás skloubit vědeckou činnost s průběhem studia? 
Náročné to je, ale výhodu mám v tom, že mě to baví. I když ke mně konkrétní téma výzkumu přišlo, tak je to v oblasti, která je hodně abstraktní, vyžaduje vyvíjet různé scénáře, zapojit logiku. To je mi velmi blízké. A to skloubení souvisí také s tím, že výsledky naší práce, včetně celosvětově uznávaných publikací, jsem zahrnula do vlastní bakalářské práce.


Za bakalářskou práci jste získala Cenu děkana, na svém kontě máte řadu dalších ocenění. Teď přibyla i Cena vlády pro nadaného studenta. Co to pro vás osobně znamená? 

Ona ta uznání přichází vždy až po opravdu delší, usilovné práci. Proto to vnímám jako její zúročení, což mi pomáhá držet fokus. Zároveň je to pro mě silná motivace pokračovat. 

Co na vás ostatní nejvíce oceňují? Hraje roli i téma žen ve vědě? 
Myslím si, že je méně obvyklé zapojit se do výzkumu už během bakalářského studia. Tu linku žen ve vědě nevnímám jako stěžejní. Už na gymnáziu jsem nebyla jediná holka v matematické třídě, a i teď na VUT to je pro mě naprosto přirozené. Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, že jsou nějaká odvětví vhodná nebo nevhodná pro ženy nebo pro muže. Ráda ale budu inspirací pro ostatní, kteří si to třeba myslí. 

Jaké máte plány do budoucna? 
Dovedu si pro sebe představit vědeckou dráhu, bylo by to asi přirozené. Zároveň jsem ale člověk, kterého vždy bavilo více věcí. Takže to nechávám ještě otevřené. Souvisí to i s tím, že pokračuji v dosavadní práci. Vývoj algoritmu může být na dlouhou dobu. Dokud jsou nápady, tak jsme stále ve fázi, kdy se dá vylepšovat. Zároveň se snažíme algoritmus upravovat ještě pro další využití. Práce je tak pořád hodně a já se na ni těším. 

Bc. Barbora Šmahlíková *4. dubna 2000 

Studentka magisterského studia programu Informační technologie a umělá inteligence se specializací Matematické metody na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického v Brně.

Zapojila se do výzkumu už na začátku bakalářského studia. Její práce v oblasti vývoje algoritmů vyústila brzy v publikace na mezinárodních konferenčních fórech, které jsou převážně vyhrazeny doktorským studentům. Algoritmus pro komplementaci omega automatů, na jehož vytvoření se významně podílela, je v současné době jedním z celosvětově nejlepších. 

  

Laureátka Ceny vlády pro nadané studenty za rok 2022 (únor 2023). V minulosti získala: 

  • Cenu rektora na Akademickém shromáždění (listopad 2022) 
  • Cenu Zdeny Rábové za vynikající aktivity mimořádně zvyšující prestiž fakulty (září 2022) 
  • Cenu děkana za vynikající bakalářskou práci (červen 2022)
  • Ocenění odborné komise na studentské konferenci Excel@FIT za zdařilý teoretický výzkum, který vedl ke špičkové publikaci v oblasti pokročilých automatů a rozhodovacích procedur (květen 2022). 

Úspěšné vědkyně z #brnoregion

Na 11. února připadá Mezinárodní den dívek a žen ve vědě. A i když řada z nich nepřikládá ve své výzkumné a vědecké činnosti důležitost tomu, že jsou ženy, tato pracovní oblast pro ně může mít svá specifika. Stejně jako v případě jejich mužských kolegů ale za ně vždy mluví především jejich výsledky. A ty jsou pro brněnské vědkyně celosvětově významné. Představujeme některé z nich.
 

Prof. RNDr. Ivana Márová, CSc. 

Na Fakultě chemické Vysokého učení technického v Brně vede skupinu Biotechnologie a biomateriály, která stojí za patentem biotechnologie Hydal. Ta umožňuje použití fritovacího oleje pro výrobu biopolymeru PHA. Transfer technologie do praxe proběhl v Číně, kde pomáhá se zužitkováním hektolitrů fritovacího oleje přeměnou na životní prostředí nezatěžující bioplast. Použití v průmyslovém měřítku je výsledkem jedinečné spolupráce akademické sféry a komerční společnosti Nafigate Corporation. 
 

Za Hydal získala Česká republika v roce 2015 „technologického Oscara“ – prestižní ocenění Frost and Sullivan Technology Innovation Award. V roce 2022 se tato biotechnologie dočkala zahájení výroby pro první biomedicínské aplikace 

  

Judith E. Šponer, Ph.D.

Chemička působící na Biofyzikálním ústavu Akademie věd ČR v Brně se zabývá teoretickým a experimentálním studiem chemie vzniku života na Zemi a ve vesmíru. Ve spolupráci s výzkumnou skupinou Martina Feruse z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského studovala, jak mohly dopady asteroidů a meteoritů ovlivňovat chemické prostředí a chemii na Zemi a jak tyto procesy vedly ke tvorbě prvních krátkých molekul RNA a ke tvorbě stále složitějších molekul. 

  

Za svou činnost získala v roce 2020 Cenu předsedkyně Grantové agentury ČR za rok 2020 za projekt „Vznik života na Zemi a ve vesmíru – experiment a teorie”  

  

M.Sc. Alžběta Ressnerová 
Výzkumná pracovnice skupiny Chytré nanonástroje CEITEC VUT propojuje techniku a medicínu. Věnuje se možnostem využití nanomateriálů pro dopravu nástrojů genové editace do buněk. Její projekt má dva hlavní směry – jednu zaměřenou na laboratorní aplikaci, konkrétně využívání nanorobotů pro transfekace buněk, druhou na využití nanorobotů pro přenos nukleových kyselin proteinů nebo terapeutických látek při léčbě nádorových onemocnění. Zabývá se také genetickým inženýrstvím CRISPR.

Za svou práci získala ocenění v rámci Brno Ph.D. Talent podporující mladé vědce a odborníky v jejich činnosti.
 
Ing. Kristýna Doleželíková, Ph.D.
Vedoucí Laboratoře mikrobiologie na Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně. Věnuje se vlivu polutantů životního prostřední na vývoj a šíření antibiotické rezistence i bakteriální virulence. Konkrétně se s týmem zabývá vlivem zemědělsky hojně používaného oxidu zinečnatého a jeho nanočásticové alternativy na modelovou bakterii Escherichia coli. Projekt mimo jiné upozorňuje na výrazný podíl zemědělství na vznik a šíření bakteriální rezistence i v případě, že antibiotika byla v rámci EU vyřazena jako profylaktické léčivo již před více než patnácti lety.

V roce 2022 postoupila mezi šestnáct úspěšných finalistek talentového programu L’Oréal –UNESCO pro ženy ve vědě.
 
prof. MUDr. Julie Dobrovolná, Ph.D. 
Vedoucí výzkumné skupiny Environmentální fyziologie na ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzit RECETOX a lékařka, která působí i na Ústavu patologické fyziologie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Zaměřuje se na na identifikaci souvislostí mezi environmentálními expozicemi a změnami chování/metabolismu tukové tkáně u člověka. Zabývá se také rozvojem nových metod k měření stresu a zkoumá příčiny civilizačních chorob.

První ocenění získala ještě jako studentka medicíny. V roce 2014 obdržela Cenu rektora Masarykovy univerzity pro mladé vědce do 35let. Je také úspěšnou mentorkou a supervizorkou další laureátů akademických cen. A mimo jiné garantkou hodnoty „Zdraví lidé“ strategie Brno2050, probíhající v rámci konceptu Smart Cities pod hlavičkou Magistrátu města Brna.  

Podobné články

Brno je součástí nové české národní AI platformy
26. června 2024
Brno je součástí nové české národní AI platformy

Propojit český akademický, veřejný, soukromý i neziskový sektor, pomáhat formovat a rozvíjet komunitu okolo AI a zastřešit aktivity na podporu tohoto tématu. Nejen o to bude usilovat nově vzniklá Česká národní AI platforma (CNAIP). Sedm zakládajících členů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prg.ai, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Brno.AI, CzechInvest, ICT Unie, BIC Plzeň a MSIC Ostrava –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ stvrdilo svůj záměr spolupracovat podpisem memoranda dne 25. června 2024.

[Finmag] Evropská IT velmoc? Brno! Informační technologie živí v Česku desítky tisíc lidí
21. června 2024
[Finmag] Evropská IT velmoc? Brno! Informační technologie živí v Česku desítky tisíc lidí
Byznysu v informačních technologiích se v Česku nebývale daří. Firmy, které v dlouhodobě perspektivním oboru působí, ročně vydělají desítky miliard korun. S nástupem umělé inteligence mají firmy i živnostníci žně: poptávka po jejich službách je enormní, vyplývá z aktuálních dat kariérní platformy pro IT komunitu Smitio.