Projekt PROBIOVET pomůže převést výsledky výzkumů veterinárního lékařství do praxe
„V Česku vzniká spousta skvělých výsledků ze základního nebo aplikovaného výzkumu, ale jejich použití v praxi už tak časté není,“ říká Ildikó Csölle Putzová z Centra pro transfer technologií a projektovou podporu.
Od látky vyrobené v laboratoři totiž bývá cesta k průmyslové výrobě ještě dlouhá. To se týká například i očkovací látky proti lymské borelióze. Tu má VÚVeL patentovanou, ale zda a kdy se bude reálně vyrábět, je nejisté. „Dostat vakcínu od výzkumu až do reálné výroby je dlouhá cesta. I ve veterinární medicíně musí vakcína projít zkouškami na bezpečnost, účinnost a další aspekty, následně například i skladovatelnost. Vakcína vyrobená průmyslově nemusí mít stejné vlastnosti jako ta vyrobená v laboratoři. A to je i jeden z důvodů, proč vznikl projekt PROBIOVET,“ vysvětluje Martin Faldyna, ředitel VÚVeLu.
Překážek na cestě k finálnímu výrobku může být zkrátka celá řada, a proto je před začátkem prodeje potřeba vyrobit jeho prototyp. Výzkumným organizacím často chybí vybavení a infrastruktura a nejsou na tento typ projektů ani zaměřené dotace a granty. Firmám se zároveň do této riskantní fáze nechce vždy vstupovat.
Právě proto vzniknou prototypové laboratoře, díky nimž se má podařit překonat některé z faktických bariér bránících významnější spolupráci mezi výzkumem a průmyslovou výrobou.
Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. provádí výzkum a vývoj v aplikaci veterinární medicíny a zemědělské praxe už od roku 1955. Je autorem 15 platných patentů a více než 30 užitných vzorů a v současné době probíhá realizace 55 projektů v rámci 15 výzkumných skupin.
Nové produkty pod značkou VÚVeL
VÚVeL má připraveno už několik projektů, které by rádi v budoucích laboratořích ověřili. Mezi ně patří například nová forma podání léčiva formou fólie rozpustné v ústech, destičky na měření rezistence bakterií proti v současnosti podávaným antibiotikům, probiotické krmné doplňky pro drůbež nebo vaječná melanž s protizánětlivým účinkem.
„Střednědobý plán je šest realizovaných projektů ročně, z nich tři ve spolupráci s komerční sférou. Optimistickým cílem jsou dva nové produkty, které se objeví na trhu v průběhu dalších pěti let,“ vysvětluje Csölle Putzová. Prototypy pak musí totiž projít ještě mnohaletým testováním, například zda produkt udrží stabilitu třeba při dlouhodobém skladování.
Stará uhelna se změní v moderní zařízení
Pro vybudování prototypových laboratoří bude využita v současnosti nevyužívaná stará uhelna přímo v areálu ústavu. V budově s obloukovou klenbou vzniknou na více než 700 m2 čtyři modulové poloprovozní jednotky, v nichž se bude ověřovat několik základních typů produktů: nové typy diagnostik, nové typy vakcín, nové typy probiotik, přírodní látky pro nahrazení antibiotik a nové typy lékových forem. „Buňky budou vybavené technologií, které nám umožní ověření a posun výsledků k realizaci. Využijeme tak náš potenciál ke spolupráci s firmami,“ popisuje záměr Csölle Putzová.
Pokud vše půjde podle plánu, a podaří se získat finanční podporu na vybudování, laboratoře spustí svůj provoz začátkem roku 2025.
Podpora nejen z Jihomoravského kraje
I když na projektu se intenzivně pracuje teprve od podzimu 2020, nápad je mnohem starší. „Zpočátku bylo poměrně těžké tuto myšlenku prosadit, ale dnes už vidím u kolegů nadšení. Sami přichází s různými nápady a každý rok vzniká čím dál tím víc aplikovaných výsledků,“ říká Csölle Putzová, která je na ústavu manažerkou pro transfer technologií od roku 2013.
Projekt PROBIOVET, jehož rozpočet byl vyčíslen zhruba na 180 milionů, nastartovala hlavně účast v projektu Smart Akcelerátor v Jihomoravském kraji. „Smart Akcelerátor nám pomohl dát myšlenky na papír a udělat z nich projektový záměr a projektovou žádost, kterou využijeme v dalších výzvách operačních programů. Počítáme samozřejmě i s vlastními zdroji,“ dodává Csölle Putzová.
Zároveň VÚVeLu vyjádřila podporu asi dvacítka firem z #brnoregion i další organizace. „Máme podporu od našeho zřizovatele, Ministerstva zemědělství, protože PROBIOVET posune náš ústav více ke společenské potřebě tak, abychom co nejvíce naplňovali naši primární misi: Starat se o zdraví zvířat tak, aby mohla produkovat zdravé potraviny pro lidi,“ uzavírá Faldyna.