Tomáš Mejzlík z projektu STEM: Chceme vzbudit v mladých lidech lásku k technice

21. května 2024

V posledních dvaceti letech upadá zájem studentů o technické, ICT a přírodovědné obory. Změnit to však chce projekt na podporu přírodovědných a technických oborů s pracovním názvem “STEM”, který vychází z potřeb jihomoravských technologických firem a zároveň reflektuje regionální inovační strategii. Více o projektu prozradil Tomáš Mejzlík z FabLabu, který projekt koordinuje.

Tomáš Mejzlík z projektu STEM: Chceme vzbudit v mladých lidech lásku k technice

Ačkoliv se počet vysokoškolských studentů v Česku mezi lety 2001 a 2021 zvýšil o více než sto tisíc, počet studentů technických a přírodovědných oborů vzrostl jen zhruba o patnáct tisíc. Procentuální zastoupení studentů STEM oborů mezi studenty přitom kleslo z 35 % na 28 %. Jihomoravský kraj v této statistice aktuálně vyniká, 51 % studujících si v roce 2023 vybralo obory STEM + zdravotnické obory, což je o zhruba 15 procentních bodů více, než je celostátní průměr. Přesto celkové počty absolventů technických oborů dlouhodobě zaostávají za poptávkou vývojových týmů a inovativních firem.

 
S nápadem změnit trend a podpořit zájem mladých o STEM obory přišla inovační platforma Korporace, tedy platforma velkých technologických zaměstnavatelů primárně z Brna a okolí, kteří se pravidelně setkávají a řeší, co je zrovna pálí v rámci dlouhodobé strategie rozvoje regionu.

Jedním z problémů je právě to, že na trhu práce dlouhodobě chybí kvalifikovaní odborníci. Cíl projektu je tedy jasný: Zvýšit zájem studentů o přírodovědné a technické obory vysokých škol.

Tomáš Mejzlík, šéf Fablab Brno a projektu STEM

Cesta k velkým cílům

Jak vznikl nápad na projekt?

V rámci platformy proběhla diskuze o tom, co jednotlivé členy nejvíc trápí, a byl to právě nedostatek absolventů univerzitních technických a přírodovědných oborů. Řekli si tedy: „Pojďme to změnit.“ Záměr navíc koresponduje s jedním z cílů regionální inovační strategie.
 

Můžete nastínit, jak bude projekt probíhat?

Aktuálně probíhá přípravná fáze, která bude trvat až do září 2024. V ní se zaměřujeme na rešerše podobných projektů v zahraničí a zjišťujeme, co v nich fungovalo a co ne. V rámci studie kariérního rozhodování chceme zjistit, kdo a co ovlivňuje mladé lidi v České republice v jejich rozhodování, nebo co je nejvíc baví, abychom pak mohli další aktivity zamířit tam, kde budou mít největší efekt. Celá tato část nám dá cenná data pro další rozvoj projektu.

V druhé fázi vytvoříme brand a komunikační strategii, podle které se budeme řídit dalších minimálně čtyři a půl roku.

Zkratka STEM označuje vědu, techniku, inženýring a matematiku (z anglického Science, Technology Engineering, Mathematics) a používá se pro demonstraci provázanosti těchto disciplín. Setkat se můžete i se zkratkou STEAM, která kombinuje technické obory s designem a dalšími kreativními průmysly (A = Art).

Celý projekt tedy bude trvat alespoň pět let. Podle čeho zjistíte, že byl úspěšný?

Výsledky takového projektu se neukážou za rok nebo za dva. Ze základní školy na výšku jsou to minimálně čtyři roky a tomu musí odpovídat i délka projektu. Nejde nám jen o větší počet přihlášek, chceme, aby se mladí lidé začali o technické obory skutečně zajímat.

Za pět let chceme zvýšit počet přihlášených na technické obory o třicet procent. Očekáváme patnáctiprocentní nárůst díky demokratické křivce a aktivity v rámci projektu by měly přidat dalších patnáct procent. Některé metriky chceme vyhodnocovat i po deseti letech, třeba počet absolventů STEM oborů by se měl také zvýšit o třicet procent.
 

Výuka AI dovedností během akce Dny AI Brno


 

Nehrozí pak, že bude nedostatek zájemců o netechnické obory?

Například počet studentů obchodu, administrativy a práva vzrostl za posledních dvacet let skoro o padesát procent. Je to málo, hodně nebo akorát? To je v podstatě otázka celonárodního charakteru.
 

My se teď zaměřujeme na to, co potřebuje a chce Brno a Jihomoravský kraj, a to je ekonomika s vysokou strategickou hodnotou. Ta je spojena s technologickým pokrokem, s vysokou mírou inovací a investic do výzkumu a vývoje. Zároveň dobře zaplacení lidé budou utrácet peníze za služby a poroste životní úroveň.
 

Je tedy možné, že na nějaké obory se bude hlásit méně lidí, otázka je, jestli jsou ty obory v dnešní době tak zásadní. Přitom není cílem, aby 90 % všech studentů studovalo technické obory. Spíš jde o to motivovat nějaké malé procento nerozhodnutých nebo u nich odbourat předsudky a obavy, které se nezakládají na pravdě.

Pestré aktivity i boření mýtů

Dokážete říct, proč zájem o STEM obory upadá?

To právě teď zjišťujeme. Zkoumáme studie, články a dáváme dohromady další podklady. Na podzim budeme mít data, strategii, brand i naplánované aktivity.
 

Na koho budete projekt cílit?

Aktuálně máme jako cílovou skupinu základní a střední školy. Pokud má projekt přinést výsledky za pět let, měli bychom primárně věnovat pozornost poslednímu ročníku základek a všem středoškolákům. Ale možná ve výzkumné fázi zjistíme, že od deváté třídy dál jsou mladí lidé už dávno rozhodnutí a pro naplnění cílů projektu se budeme muset zaměřit na mladší ročníky.

Konkrétní zacílení tedy vyplyne z výzkumů. Třeba se ukáže, že budeme cílit na mámy mladých lidí, možná to budou influenceři, možná to bude někdo úplně jiný.
 

Program AI dětem v rámci Dnů AI v Brně

Takže v tuto chvíli nejde přesně říct, jaké aktivity budou součástí projektu?

Už teď víme, že se chceme zaměřit na tři oblasti výstupů. Jeden z nich budou aktivity, které se pro podporu technického a přírodovědného vzdělávání už aktuálně dějí – ať už jde o aktivity firem, univerzit nebo například o technické kroužky, které pořádají organizace typu SVČ Lužánky. Všechny tyto aktivity chceme shluknout na jedno místo, aby se vzájemně podporovaly a měly větší dopad. Vznikne tak jednoduchý rozcestník pro učitele, rodiče i děti, které zvažují technický nebo přírodovědný kroužek, exkurzi, nebo návštěvu jiné aktivity s tématikou STEM...
 

Další součástí projektu by měla být komunikační kampaň. Ta se zaměří na boření největších mýtů a bariér, které identifikujeme v rámci našich výzkumů. Možná zjistíme, že žádné neexistují, ale možná taky zjistíme, že si rodiče stále představují jako technika někoho, kdo stojí v zamaštěných montérkách u padesát let starého stroje v továrně.

A pak samozřejmě budou vznikat nové aktivity, ale tady bych se nerad pouštěl na tenký led, proto konkrétní aktivity představíme, až je budeme moct podpořit výzkumem a reálnými daty.

Společná cesta k úspěchu

Kdo všechno na projektu aktuálně pracuje?

FabLab celý projekt koordinuje, klíčové je zapojení Jihomoravského kraje, statutárního města Brna, univerzitních partnerů i partnerů z neformálního sektoru, jako je právě třeba FabLab, VIDA!, Lužánky nebo Hvězdárna a planetárium Brno. K tomu máme dvanáct firemních partnerů, kteří se rozhodli projekt podpořit finančně a personálně a v tom je obrovská síla. Osm z nich jsou i v samotné inovační platformě Korporace, k záměru se ale rozhodli přidat čtyři další a kdokoliv další je také vítán.

Podpis memoranda o spolupráci na podpoře technických a přírodovědných oborů v Jihomoravském kraji

Takže sháníte i další firemní partnery?

Určitě, jsou pro nás zajímavé zejména firmy, které mají silný výzkum a vývoj nebo využívají inovativní přístupy, třeba mají dobře automatizovanou výrobu.
 

Proč by se měl někdo do projektu zapojit jako firemní partner?

Pokud někdo cítí, že víc talentů v technických a přírodovědných oborech je něco, co Česká republika nebo kraj potřebuje, nebo se sami potýkají s nedostatkem technických lidí, měl by  do projektu jít. Finanční příspěvek je důležitý, ale neméně důležitý je pro nás ambasador z firmy, který se bude účastnit koordinace a podpoří projekt aktivitami dané firmy.
 

Jak by mělo zapojení do projektu fungovat?

Ambasadora by zapojení mělo stát zhruba jeden až dva dny v měsíci. Možná na začátku se budeme potkávat víc, protože budeme mapovat situaci a vymýšlet zadání pro marketingovou agenturu a až později budou setkání více koordinační. Zapojené firmy budou projektu dodávat obsah ale i dosah.
 

FabLab je sice koordinátor, ale žádná organizace sama o sobě nemůže garantovat, že splní cíl mít za pět let o třicet procent více zájemců o techniku. Vše bude vyžadovat velkou spolupráci s univerzitami, aby zatraktivnili svou nabídku, s firmami, aby popsaly své potřeby a aktivně se zapojili i s dalšími organizacemi, které budou připravovat zajímavé aktivity ve STEM tématech.
 

To, jak bude projekt vypadat, bude nakonec hlavně o všech firmách a organizacích, které se do projektu zapojí. 

Podobné články

Brněnské inovace v zahraničním tisku. Co bylo hlavními tématy v roce 2023?
19. dubna 2024
Brněnské inovace v zahraničním tisku. Co bylo hlavními tématy v roce 2023?
V roce 2023 zahraniční média v souvislosti s výzkumem, inovacemi a technologiemi v #brnoregion nejčastěji publikovala zprávy o vědě, jihomoravských univerzitách a studiích, které prováděly. Mezi hlavní kauzy a události sledovaného období se také zařadil veletrh International Defence and Security Technologies Fair, pivní miniroboti BeerBots vědců z VUT v Brně nebo projekty společnosti Honeywell v oblasti aerospace. Vyplývá to z analýzy společnosti Mediaboard.
Řečové technologie z #brnoregion: pomocník, kam se podíváš
28. března 2024
Řečové technologie z #brnoregion: pomocník, kam se podíváš
Brno je známé svou silnou IT komunitou, která posouvá hranice technologického pokroku. Svoje pevné a zasloužené místo tu mají dlouhou dobu také řečové technologie.