Z Brna do boje proti vizuálnímu smogu
Diplomová práce, která neskončila v šuplíku
Manuál dobré praxe reklamy a označování provozoven pro městskou část Brno-střed vznikl v roce 2018 jako součást většího projektu. Popud ke startu zadala rodilá Brňačka Veronika Rút Fullerová, když kontaktovala radnici se svou diplomovou prací o vizuálním smogu. Vytvořila také veřejnou výzvu, založila facebookovou stránku Brno bez vizuálního smogu a téma se potkalo s programem vedení radnice. Tak vznikl projekt kultivace města, který se projevil na mnoha úrovních.
Manuál se věnoval především označování provozoven, paralelně ale došlo také k odstranění 271 horizontů ze sloupů veřejného osvětlení, k odstranění řady ilegálních stánků a zavedlo se pravidelné čištění prostoru před Hlavním nádražím. Zásadní proměnou také v té době prošly restaurační zahrádky, které každý rok znovu schvaluje Odbor památkové péče a výrazně reguluje jejich podobu.
“U vývěsních štítů je to těžké, obchodníci je často nehlásí a Odbor památkové péče nekontroluje situaci v terénu. Pak často trvá, než se přijde na to, že někdo pravidla nedodržuje. Se zahrádkami je to jiné, tam prostě všichni provozovatelé musí každý rok zažádat o povolení a je snazší v tom mít pořádek.” komentuje situaci Fullerová.
Na tvorbě manuálu se podíleli odborníci z odboru památkové péče Magistrátu města Brna, Národního památkového ústavu, Kanceláře architekta města Brna i další architekti a designeři.
Dokument plný inspirace
Manuál vzbudil velký ohlas u odborné veřejnosti a autorka za něj obdržela prestižní ocenění Czech Grand Design 2018. Následně princip dokumentu, který popisuje metodiku odboru památkové péče přejala řada měst, včetně Prahy, Ostravy nebo Plzně. Manuál totiž nepřináší nové zákazy nebo regulace, ale inspiruje obchodníky v tom, jak tvořit výlohy obchodů a fasády domů střídměji a elegantněji, usnadňuje jim tak povolení a povinné konzultace s úřady. Navíc v něm obchodníci najdou i tipy na výrobu a praktické návody na realizaci.
Mezi příklady dobré (i špatné) praxe tak najdete vývěsní štíty, vitríny a nabídkové tabule, polepy, zahrádky a markýzy, tipy na umístění názvu provozovny vzhledem k charakteru domu, ale i návody k práci s osvětlením.
Barev a křiklavost ubylo
Za čtyři roky od vzniku Manuálu tak z centra města ubylo nápisů a nápadných barev. Pravidly se řídí malé obchůdky, gastronomické provozy i prodejny takových gigantů jako je DM drogerie nebo Lidl.
Na příkladu DM Drogerie je dobře vidět, jak může sám obchodník svou prezentaci posunout. Nejdříve došlo k očištění fasády a poté ke kreativnímu pojetí, které zapojuje živelnou barvu.
Situace ve městě ale stále není ideální. Jedním z problémů je například neustálý výskyt nelegální reklamy. „Ve své době manuál posloužil dobře, hodně se vylepšil zejména proces schvalování, protože památkáři věděli, co schvalují a proč. Pořád ale chybí člověk, který by do terénu opravdu chodil a kontrolovat, kdo co kde skutečně pověsil. Příliš se spoléhá na samotné podnikatele a to tak být nemůže,“ hodnotí Fullerová.
Právě monitoringu vizuálního smogu se alespoň neoficiálně věnuje zmiňované uskupení nadšenců Brno bez vizuálního smogu. Skupina tvrdí, že není potřeba vytvářet nové vyhlášky, ale především hlídat jejich dodržování, nebo že chybí koncepční dokumenty jako je například jednoduchý katalog mobiliáře. I proto apelovali na Kancelář architekta města Brna, aby vypsali pozici koordinátora pro reklamu Ten měl monitorovat stav terénu a posílat podněty na úřady, dokumentovat a prezentovat úspěchy nebo zadávat vytváření metodických příruček. Pozice skutečně existuje, ale dle Fullerové její fungování není dostatečné.
S cílem vylepšit veřejný prostor brněnského centra funguje skupina i nadále. Nezůstává jen u reklamy a označování provozoven, ale rozšířila působnost také na modro-zelenou infrastrukturu: „Ví se, že stromořadí i další funkční prvky v ulicích a veřejném prostoru slouží jako prevence vandalismu, navíc souvisí s tím, že se lidé v místě rádi zdržují a tím ovlivňují výdělečnost obchodů. Cílem není jen mít město bez vizuálního smogu, ale město, kde je kvalitnější prostor k setkávání a kde se tím pádem daří podnikatelům,“ vysvětluje Fullerová.
Bude někdy Brno bez vizuálního smogu?
„To záleží na spoustě faktorů, ale myslím, že určitě může. Už o tématu víme hodně, jen je třeba ho správně a koncepčně uchopit. A především vedení města musí mít jasnou vizi. Tam, kde je silná politická vůle to změnit, se vše hýbe kupředu mílovými kroky,” uzavírá Fullerová.